Had a růže

„Rozloučil jsem se se svojí přítelkyní Marcelou, ještě jsem se po ní ohlédl a zamířil směrem kdomovu. Neměl jsem to daleko, ale cesta ubíhala vsychravém počasí velmi pomalu. Párkrát jsem se otočil za svítící Prahou a vždy jsem za sebou spatřil muže. Napadlo mě, že má nejspíš stejnou cestu.