Písmák Situacese
situace rozpálí i kamnajak moje prsty ohnutýa zamrzlýzačnu prášky žrát
ať neskolí mě rýma
BUĎ ZDRÁVmajitelé horkých hlav
nalokám se hořkostina druhý straně léta
Napsal, zalepil a poslal
napsal
napsal sem psaní, poslední co čteš poslední nudný lhaní, po kterým neusnešmohlo by být kolem jedenactý ránospali i servírky a tůně plný řas
jsem
nevyrovnanej malej plaz zalepil
Jak je to s náma
Žijeme v pózách, protikladech
zamčení do absolutna okamžiku
Už se ztrácíme v nahotajech. v soukromé nicotě dnešního styku
Porod
Sem byl malej.
Takovej kulatej míč maminky těla.
Doba očekávání neočekávatelnýho.
Pak přišla mělká doba temna.
Vyznání
Byl jsem sám než jsem tě poznal - sám
horký rty a sladký rána - poběžte - rovnoběžky u rovníku
mokrý sny a Bůh s náma - to neřešme - s koleny u hrudníku
Zlej světaklam jež jsem nezval - dál
18.století
Vtiché noci, zplozen tmou
Sem sám nahej, stydlivej
Mžitky vočích, roztěkanej
Teplej pocit, rozmazanej po čele a tváři
Jednoduchá
Zpitý se potácím,povolný khrám
naději neztrácím,nechci spát sám.
Tu co vedu si,dlouho už znám
říkat se nesluší,jaký mám plán.
Listopad
V deštivém podzimu sám,
strom povídal stromu - svůj kmen tady ohýbám v tu nevděčnou dobu.
Pokorně tam v koutě stál,
když listopad převzal moc - byla tma a on se bál, mlčel a volal o pomoc.
Lesk života
Mohyly snů,těch co se nesplní,potkáváš a otevíráš v řadě,sladké dětí políbení,tě zapálí v ústech a zchladnenoční můra přejde ,probudíš se avstaneš - je ráno. vidíš,že život jako obscení děvka tě rajcuje,ždíme z tebe sílyduše. nepotřebný kus těla jež ti brání v rozletubez ní bys jen přízrak byl co nepotřebuje flašku fernetu,potkáváš stejný lidi,starý známí, co maj novou tvářnikdo tě nemá rád aty necítíš v každomzášťjejich masky tě přemlouvaj abys je nechal bejtnemůžeš. jiný tu nejsou a kdo tě bude konejšit
až budeš chtít špínu smejt, proč jít se zlejt .