Písmák Vrbovým proutkem
Vrbovým proutkem do sněhové peřinykreslím tvou tvář a počítám vteřiny,vteřiny dlouhé jak pentle pomlázky,vteřiny bez tebe, vteřiny bez lásky. "Co je to za život. " ptám se sám sebe,čas je můj nepřítel, bere mi tebe. "Co je však horšího bez lží a nadsázky.
Silueta
Silueta tvojí tváře v kouři z cigaret v dálce mizí,
poslední cesta kterou nelze zpět
už není cizí,
možná bys měl na chvíli vydechnout,
Psanci
S pocitem viny, s vidinou naděje,
dali nám šanci, však pravdou stále je,
že jsme a budem psanci.
Zbitej a spoutanej, přikrytej blátem,
Naposled
Naposled se ohlídnout, za Tvou tváří zpět,naposled si něco přát. Naposled se zeptat a nečekat odpověď,naposled Ti sbohem dát. Napsled vzpomenu si na to co jsem říkal, že co se stane, má se stát. Na písně, které sem Ti zpíval,když k ránu chodili jsme spát.