Písmák myšlenka zasněžená...
. sníh padá tiše k zemi,
a na zem skládá svou melodii,
kterou uslyší pouze ten,
kdo umí naslouchat.
Vzpomínky na Francii...
Hlavou mi víří myšlenky,(jako sněhové vločky v tom skleněném těžítku,co jsi mi kupoval na Champs Elysees,vzpomínáš. )
Byl to nádherný podzimní den. slunce ještě trochu hřálo,stromy hrály koncertem barevných tónů a my jsme u maličkého stolku upíjeli svařené víno,jehož vůni stále cítím.
Procházeli jsme se Paříží,a ani ve snu by nás nenapadlo,že to je jeden z posledních dnů,co se vidíme.
Jen tak
Pane můj jediný,můj milovaný,
Noc vládne světu,melancholie mé duši. Vím,hloupě znít to bude,ale romantická nálada ovládla mou mysl,proto přijmi další list,jež píšu tobě,a jež tobě posílám. Však nikdy neshlédnou oči tvoje tento obsah,a pokud se tak děje,jsme spolu. Vím,nehodna tvého citu,pane,jsem,však doufám vněj.
Zrada
Zrada,ta zabolí,
zvláště od přátel,
marně s ní zápolí,
kdo dřív nevěděl.
Pocity
Za okny se Thor probíjí se svým vozem,
Mjöllnir se blýská a slyšet je rachot kol,
již mé Stíny jdou sem,
vezmi pohár a smrt si zvol.