Harmonie

Ostatní lidé narušují člověku jeho disharmonii.
Pakliže se najdou dvě skutečně velmi si podobné disharmonie, vznikne pouto schopné udržet míru narušování.
Jen skrze disharmonie ostatních poznáváme tu svoji.
Diskarmonickým je každý,nikdo tedy ve své podstatě není disharmonickým.

01. 08. 2008
1
1
654
Ostatní nezařaditelné

Odjinud

Prázdné kolejnice
kdesi v Oceánii
navěky svázány
touží po svobodě . .

05. 06. 2008
1
1
794
Miniatury, hříčky

Ono, racek a cigáro

. Sěděli jsme naproti sobě
já a ještě divnější stvoření.
oči lehce přimhouřený v opojnym zaujetí,
stmívalo se.

15. 04. 2008
0
1
776
Volné verše

Nad mořem

Tak jako zbloudilí albatrosi
. vnímáme .
nánosy bahna pod hladinou moře
. vzpomínky

24. 02. 2008
2
4
597
Volné verše

Zas jednou

Kráčíme po černym chodníku
stovkami zaprášenejch ulic
a cestou nám mává
vážně roztomilej slon z porcelánu.

17. 01. 2008
0
2
633
Volné verše

Rozhovor o dvou neznámých

"Čauky zlato. "
"Ahoj lásko. "
"Chystáš se někam. "
"Proč.

09. 12. 2007
3
3
658
MIMO

Planetka

Bláhoví.
(nebo spíš mladí. )
Byli jsme, jo, tehdy.
A koho to zajímalo.

21. 11. 2007
1
2
760
Volné verše

Chvíle nezávazné poesie

Agrární revoluce, ble, ble.
Ty krávo, ona si zas něco šlehla.
. Dí-vej se mi do očí, dí-vej se mi do očí.

10. 11. 2007
1
4
804
Volné verše

Tíha modrého sametu

- Sbohem všem padlým Sarafínům -
- Utonuli v hlubinách bláhových nadějí -
- Zbyly jen nevyslovené safíry zářící z jejich rtů -
- Pouliční parafín vytékající zpod víček zemřelých-

19. 10. 2007
1
2
943
Volné verše

Symfonie deště

*V ospalém tichu prázdného měsícesynchronické kapky tančícína varhany zemětiše prozpěvující píseňo tesklivém slovějen já a ty v té písni znějíce -jen my a kapek tisíce. *.

01. 10. 2007
5
6
693
Volné verše

Před deštěm

Roztřeseně si přitiskla ruce na hrudník. Jarní dusno zahlcovalo její mysl stejně jako myšlenky k nadcházejícím dním. Nikde se ani stéblo nepohnulo, vše jakoby skláceno tím pronikavým horkem čekalo na večer. Vzhlédla k ostrému slunci a znovu se pokusila nadechnout.

01. 10. 2007
1
2
749
Povídky

Za vůně slunce

Usadila se do trávy. Bylo jaro. Foukal svěří vítr, ve vzduchu to vonělo právě rozkvetlým šeříkem. Opodál smějící se dvojice nepostřehla její přítomnost ani náznakem a hejno motýlů se rozlétlo k dalšímu trsu pampelišek.

31. 08. 2007
1
1
855
Povídky
Nahoru