340 kilometrů
Vzdálenost je jenom číslo a číslo zase jenom obrázek.
O ráji
Temnostná noc plyne plynně Tou nocí se had vine vinně Pod stromem se pak svine, svině A čeká, komu podstrčí hřích.
Dva, nebo jeden?
Cestou Rukou Srdcem Sypanou listím Spletenou s rukou Plným žáru Ticho hází kamenem proti zemi a ona pláče, její slzy kanou do stok večných Čas zmizel kamsi za obzor a nezbylo nic krom nášich malých lidských duší Dva, nebo jeden.
Tobě
Jako orel miluje chladivý vzduch na svých křídlech Jako vyprahlá země miluje střípky deště z nebes Jako svíce plamen miluje tmu, kterou trhá Jako jabloňový květ miluje světlo slunce Jako dítě miluje darované cukrátko Jako širé moře miluje všechny své ryby Jako pekař miluje mouku, která se mu sype mezi prsty Jako ruka miluje ruku Tak já miluji Tebe.
Asi poesie
Čekal jsem pohlazení a nechtěl jsem usnout. Světem bez probuzení musím teď jít. Cedule Omezení tyčí se hrdě. Spím tvrdě.
Život
Život je jako gumová kulička. Nikdy nevíš, kam se odrazí.
Půst
Zmlkni, blázne. Což nevíš, že je půst. Že ni slovo ze tvých úst živo nevyvázne. Sic zahyneš.
Ježci
Jak mám poznat, jestli ti dva ježci chtějí být spolu. Večeřet při svíčkách u jednoho stolu, nebo raději každý svou vlastní cestou tiše si dupat.
Nerozděluj, co patří k sobě.
Zůstali spolu.