Pokoj

V rozházeném pokojirozházená myslpíše tyto řádkytiše - chladný vánek dotýká se myšlenekrůže zlá z rány zejehudbou přikrytá, snad se nezanítía hned zas prach co prach z poličky odletívzpomínky toulají se po rozházeném pokoji,hned zas zmizí paprsek slunce,zmizím s ním - do hlavy Budhhovi,na stolku ležící.