aids Igora Vysockého

Její oči měly smrtelný pohled. Zděšené a plaché překvapením hleděly přímo,skrze mě. Nebála se mě,ba čehosi u mě skrytého;ono skryté občas prosakovalo kůží jako pot skrz celé tělo a děsilo okolí i mě samotného. Dnešek se stal její zkouškou,zkouškou oddanosti a užití s částečnou hloubkou, neb se mylím a vše je pouhou zkouškou mě.

24. 10. 2008
0
0
329
Povídky

i přesto,že...

I přesto že mám ženské pohlaví Nejsem ženou…I přesto že miluji muže,Nebyla jsem s žádným…I přesto že jsem umělkyně,Žádné dílo netvořila jsem…I přesto že mám oči dokořán,Kráčím slepě zasněná…I přesto že minulost nevrátím,Jsem patoložkou zašlých dnů…I přesto že rýpu dlátem do srdce svého,Nevykrvácím,jen hořekuji nad osudem…I přesto že mám střechu nad hlavou,Jsem sirotek dezdomovčí…I přesto že Prahu miluju,Žiju na okraji,a brzy zmizím pryč…I přesto ,že vím, že je existence boží,Necitím tu přítomnost,uzavírám se. I přesto zdánlivé,drtí mě realita…A svým štířím bodcem jed vpravuji do těla. .

24. 10. 2008
0
0
274
Volné verše

toť jen vábení sirén blízko mě.

Zdá se ,že chci něco říct…rty mé jsou slepené,Zdá se ,že chci cosi vidět…oči k spánku přišité,Zdá se, že chci milovat,…srdce jako mramor je. Zdá se,že chci utíkat,…nohy beztak nehybné. Vyzvali mě k tanci,žádaje mou hlavu na tác. Grotesce mé existence se smějí mudrciA přesýpací hodiny mi krátí čas k chrámuK mému klidu,k včem mým idejím.

24. 10. 2008
1
0
403
Volné verše

Lizci na koberci

Lze vůbec žít v manželství přes 25 let. Vydrží ta láska,co tu kdysi byla. Taký postarší pár městských manžílků žije v samém stereotypu. Doslova v něm,v stejnoběhu,v něm se topí.

24. 10. 2008
0
0
366
Blbůstky

titulky

Pokoušel se dostat hlouběji. Připadal si jako,že on sám je Donem Quijotem,jen nebojuje s větrnými mlýny. Prodíral se hlouběji a hlouběji křovinami a neúprosnými větvemi stromů. Hledal cosi.

24. 10. 2008
0
0
408
Blbůstky

fotbal je dobrej

Jsem to ale nadějná
fotbalistka,
když dostala jsem kopačky
A to jsem seděla ještě

24. 10. 2008
0
0
366
Volné verše

zeď společné závratě

ať naleznou ti co nemají
žena vášnivě vlnící se rytmen
modlit se vteřinami jest zvykem
když rychlý rev nedá spátmy chceme celek znát

24. 10. 2008
0
0
308
Volné verše

Cháron

Trubka s klekánicíZvou ženu spícíDo jiných světůTma váhajícíNa prahu svícíModlí se k BohuZápad Slunce z ránaMuže pozná pannaKdyž Paegas letí dálSázka na něvěruDrtí domobranuDítě utíkáBoží odpuštěníV sobě rozpuštěníV kruhu hadaMince ticha cinklaŽena odplouvá.

24. 10. 2008
0
0
308
Volné verše

BAČKORKY

mámin křika otcovy slzydětský smícha bačkoryKdo je ukryl. Kde je ta skrýš. Jen přistup blíža uvidíš,že bačkorkyněkdo tu natáh´…

24. 10. 2008
0
0
367
Miniatury, hříčky

nový rok

NOVÝ ROKNezvaný hostA já nevím ,co s ním. ŠPATNÝ KROKJe toho dost. Proč to nestrpím…NOVÝ ROKA kapka boluSe míchá s radostíČÍ OTROK. Sedí u mého stoluA žádá o milostiNOVÝ ROK A zas ta cigaretaSe mi loudí do ústJE TO SKOKMít právo vetaNedržet radosti půst.

24. 10. 2008
0
0
363
Volné verše

podivné nebe

podivné nebestojíš na poušti vyprahlé duševzduch, jež tebou ovíváse zdá být velmi suchýjako by létal snad sám písek. Častokrát chodíš sem do pouštěMající podobu mořeVlny a vlny, jen vlnyA čeho…podivné nebePodivné nebeOvívá nás čas. Pálí trochu očiVšak ústa má mlčí i předčítajíRuce,jež třímají peroA inspirované melodiemi- romantika- melancholikaa milovník boží hudby. Podivné nebe ,když vzdáš seMyšlenky či otázky.

24. 10. 2008
0
0
344
Volné verše

Ordinace slečny Otravené-

Ordinace slečny Otravené- 15. 01. 2005
Přebírám funkci psychologa. Mohu si vyvěsit ceduli,ukazující, že právě tady stojí před Vámi, osoba, jež lečí lidi s duševními problémy.

24. 10. 2008
0
0
458
Blbůstky

je to takové..

Je to takovétenounké chvěnítančící vzduchemje to …… čas.

24. 10. 2008
0
1
383
Miniatury, hříčky

Pán s křídly kráčel

---PÁN SKŘÍDLY KRÁČEL--- BŘEZEN 2004
Vážení umělci
Tvořivosti milenci
Namalujte mé sny

07. 02. 2008
0
0
463
Volné verše

--- VLÁDCOVA VIDINA KŘÍŽE NEZNAJE SYMBOLIK --- únor 2004

--- VLÁDCOVA VIDINA KŘÍŽE NEZNAJE SYMBOLIK --- únor 2004
dal tu tíž
na múzy mříž
nespatříš již

07. 02. 2008
0
0
370
Smíšené verše

--- UTONULÁ V MOŘI -30.4.2006 ---

--- UTONULÁ V MOŘI -30. 4. 2006 ---
Neumím psát veršeTřebaže zradu tušePoesie byla můj sen, K němuž jsem nedošla…Nelouzním tóny hravé,Jež srdce činí živéHudba byla má pýchaZůstala stát bosa před prahem…Ruka – neposlušná při malběČiní křivky,čáry neliběUmění bylo mé naplněníJak nebožka tiše spí a nevstává…Slova mou osobu velebilaJsou teď prázdná, NIC. Já žila.

07. 02. 2008
0
0
404
Smíšené verše

---NAIVITA --- 24.6.2004 v Praze

---NAIVITA --- 24. 6. 2004 v Praze
možná jsem pouhá naivita,která věří v lepší světmožná jen pro tebevrátím se k začátku zpětpak poručím o slávě tvé pět vavřínuz konečků prstů tvých smete pak vinuvinu tak těžkou,jak jen oblaka mohou býtkdyž ruce tvé chce čas v prostor slíta neskutečné chce darovat barvu davámjá potajmu mezi barvy se vkrádámskutečné zmizelo dávno v mlzevšak ty nepodléhej slzezapomeň na okamžiktěch okamžiků je mnoho…pak mlha z prostoru v barvu se vpijea tvořivost,duše opět žijebez okamžikubez zastavení…

07. 02. 2008
0
0
474
Smíšené verše

Na rozcestí

Na rozcestí
Seděla Ztráta osamocena na rozcestí a ve své naivitě čekala, že něco vzácného objeví, anebo pozná osobu, kterou jiní hledají třeba i celý život. Jenže té ubohé Ztrátě nedocházela její krátkosáhlost myšlení,vždyť přeci Ztráta, cokoli by bývala našla, musela by zákonitě ztratit, k tomu je předurčena. A Předurčenost by mohla překonat třeba taká Náhoda, jestli vůbec. A měla-li by vůbec Náhoda chuť se utkat s onou Předurčeností.

07. 02. 2008
0
0
436
Jen tak pro radost
Nahoru