Písmák Vegetativní stav
Poslední den života tak jak ho znám,poslední den na střední škole. Kde je maturant ještě zván. Pak nastopila naše třídaa uzavřela se v kruh,vypadalo to vážně, ale byla to jen fraška. Krutá půlhodinka s potítkem.
Gumídek
Ráno jsem se vzbudila,pořádně se nudila. Měla velký hlad,na snídani jdu se ptát
V ledničce však není nicpovídám:
a do Prčic.
Maminka už doma nenízapomněla dát mi i to pohlazení :-/to bych ještě přežila,ale z hladem bych se nezžila.
Andrej Gumitski
Andrej Gumitski se narodil 15. 5. 1955 v Krakově, rodině vojáků Gumitskich.
Měl tedy už předem předpovězenou budoucnost.
Utopie
Utopie
Tak se v tom topím a plácám dále, život tak krátký, já už mám na mále, válím se v neštěstí, jak bota v kanále. Srdce mé krvácí, temná louže, krev, nikdo se nevrací, nemůže, zdáli slyším jen řev. Jsem ve studni hluboké, kde žebříčka není. Sem stvoření ubohé, co soucit si nezaslouží.
Pohádka
Pohádka
Začalo to vše jak pohádka,jak když princ zatluče na vrátka. Vrátka patří k vysoké věži,kde princeznu, drak, zlý ten střeží. Ta princezna žila staletí v samotě a smutku,jako trest, že vykonala příliš dobrých skutků. Milovala lidi, radost, hry a smícha to viděla baba zlá, ve svých očích zlověstných.