Píšu...
Své pocity píšu si do kůže,
Možná abych dala najevo
Co nedokážu vyslovit…
Ty hladíš mě po těle
Obrázek
Vtom nepořádku dopisů, knih, bezcenných slov,
Někde tady mi zapadla má skica….
Malý obrázek,
Měl duhové barvy…
Kdybych...
Kdybych neměla víčka,
Nemohla bych o tobě snít…
Kdybych neměla rty,
Nemohla bych tě líbat…
...
Ležím a koukám do zdi,
neschopna pohybu, slov…
Přemýšlím nad sebou,
a životem…
Věčné téma
Láska… dvě samohlásky, tři souhlásky, dvě slabiky… Pocit, o kterém mluví ti, kteří ji nezažili, i když si mnohdy myslí že ano… Ti, co o lásce nemluví, ji prožívají. Bojí se, že ji ztratí, nebo ji zažili, ale už ztratili a do teď pro ni truchlí. Nebo ji cítí ktomu nesprávnému člověku a myslí si, že pokud o ní nebudou mluvit, jakoby neexistovala…
Co to vůbec je láska. Chemická reakce.
Silueta
Spokojen ve svém světě,
Vyhýbajíc se černé siluetě.
Do zahrady vstupujíc,
Očekávající ještě něco víc…
Pak...
Máš-li pocit, že všichni stojí kTobě zády,
Že se svým životem si nevíš rady.
Myslíš-li si, že tvé tváře nebudou nikdy úsměvem hrát,
Že tvé srdce nebude již milovat,