Já víla

Zadumeně otrhávala sněhobílé kopretině lístky. Lidé kolem ní jen kroutili hlavami. Běží jí hlavou ono ohrané má mě rád, nemá mě rád. Do její hlavy nikdo neviděl a, což byl asi zásadní problém.

09. 04. 2008
0
0
401
Povídky

Zvláštní...

Černé pončo, z kterého čouhaly rukávy oranžové mikiny, na tváři zvláštní výraz. Výraz štěstí se zábleskem něčěho, co se nedá popsat. Obloha se dala do pláče, ona si toho ale nevšímala. Zatím co ostatní lidé vytahovali deštníky a při pohledu na ni si mumlali něco o bláznach, ona šla, dlaně obrácené k nebi.

09. 04. 2008
0
0
372
Povídky
Nahoru