Písmák omluva se nepřijímá
-- omluva se nepřijímá, 4. – 10. 10. 2009
„Omluva se nepřijímá,“ pronesl V.
mléko na koberci
mléko na koberci================jedno je krásné na člověkuže občas drcne do sklenicea kousek sebe rozlijea ti převrhnutí na koberecmají něco navíc - sicedar milovat a promíjetfilosof řekl: bojím se, že nemohu vyhrát boj s přírodou, dokud si budu nalhávat, že bych místo myšlenek nad symetrií, smyslem a nekonečnem raději nezabořil hlavu do polštáře a nasál zbytky tvého parfému chci se cítit dobře. --------------------dopřej mi, bože, jediného dneabych bolestně neumíral v koupelně v tramvaji sámvezmi zpět to vertigovšechna léta, kdy tu nebuduprosímdo mne propast již vhlédla--------------------------často se teď probouzímstrachem, že žádný smysl neníčlověče bídná, není než tebe milovata beztak je to máloke štěstí---------jen si to představ, milá m. ,že po smrti přijde život věčnýproč by to člověk chtěl. snad jen blázen---------------stopuž pár let žádné křižovatkyv hlavě čím dál větší zmatkycož jsem špatně odbočil.