Písmák Kateřina
Kateřina
Ve jménu života mého
rozhodla jsem se milovat, co jiní nenávidí
Ve jménu lásky ksobě samé
Tolik nevyřčených slov
Tolik nevyřčených slov
(Věnováno Zdeňce Vařekové, mé milované babičce)
němý výkřik do tmy až příliš jasného dne
pohled jako zrcadlo odrážející bolest duše
Na rozloučenou
Jsi abbé mého životaJá abatyše svlečena v hříchu klečíc ti u nohou tě prosím ať mě osvobodíš z temného žaláře mého těla z cely do které nesmělo vkročit ni slovo lásky Jsi abbé mého života Já abatyše v rozpacích vidouc bezpráví při kterém mlčíš slyšíc jen planá slova která však svět nespasí Jsi abbé mého života Já abatyše plačící nad zmařenými životy, zuboženými dětmi které pouštíš na svět jen aby trpěly a nad milovanými blízkými které nám bereš a nevysvětlíš proč Jsi abbé mého životakterý už nechci žít pokud světu vládneš opravdu tyvolím raději smrt.