Písmák Podvod a jiný cajdáky
a ty mě směníš. za pár chvil kdovíčehov oparu slibů o věrnostimlhovině přísahtak šeptanýcha pevných jako nitě z vlasůco rozptýlí ses prvním výdechemté princezny ze země za orgasmema ty mě nevoláš zpátkyjen pustíš cajdák co nám sedí do náladyjako by nebylo dost jasný co se nám to staloa ta tvá lehkonohá vílaposměšně brouká známý slova(pro jednu pitomou holku. )ví že je coura,přesto drze zíráposměšně, je těžce nad věcía tys mě směnila nechal samu sobě napospasi jednou je moc.
A zabíjí mě to!
potají v myšlenkáchmapuju každej kousek Tvýho tělapotají v myšlenkácha zabíjí mě to. potají v myšlenkáchvracím se k jamce Tvé levé klíční kostio níž jsi tak nerad mluvila rty Ti píšu vzkazy na zádapotajía zabíjí mě to. potají, jenom se své hlavěhledám Tvou pigmentovou skvrnupár centimetrů pod okrajem kalhotabys mi nevystydlpotají a v hlavěpotají v myšlenkáchryju Ti do kůže důkaz citu,té mojí nekonečné posedlosti Teboupotají v hlavěsjíždím Těa horce šeptám, jak Tě nenávidíma zabíjí mě to.
S dalším rokem
s dalším rokem, a dýchá se hůř a hůřJeden mi vymluví cigaretupřidá úsměvDruhej mě vezme kolem ramena já radši nevím co bych chtělaA láska. leží ja JIPce. Přejel ji náklaďákbyl plnej a trochu radioaktivníRozložili jsme jeden druhýho, congratulation. to se nám to pěkně povedlo.
Jsou slova a zase jiný slova
Jsou slovaa zase jiný slovaDnes už se hříchy nedají spočítat na prstechjsem starší o pár rituálů s panem Alkoholema nejistá jak ráno s kocovinouBolest mi odebrali z těla,kousek po kousku jen proto,aby to prostě bolelo jinakA tak už nedýchám do tváře,ve který viděla jsme svoje barevný světlotak nebezpečný. A přes ramenose ohlížím jen obzvlášt opatrně:Pro všechny šmouhy na svědomía kopance, co se vrátily. Pro pár tenkých jizev na předloktí,co už svý příčiny mapují jen nezřetelněPro lásky, který umíraly pomalu a bolestivě,aby se narodily znova,krutější a lákavějšíPro vybrečený oči holky, cosi na podiu ostříhala vlasy,aniž by věděla, že přijdu bez klepáníA taky pro Vás, rytíři mých nesplněných přání,fidlálkové malinkatých zradUž nesním na prince. Jen ještě občas kouřím místo trávy beznaděj.