Teď mluv

- dřevo a kov -V rozpadlém obydlí stlučeném z tlejících prken jež pohromadě držely jen díky natisíckrát zohýbaným hřebíkům se hnulo cosi živého Tvar a podoba toho proměňovaly se v závislosti na předmětech momentálně přítomných v zorném poli toho. Díky neustále proměně determinované vnějším se pohyb toho jevil jako bezobtížný. Průchozí a živoucí to žil jen když procházel. Zprvu slyšel cítil a viděl.