Součet

Zbraňa ve snech můry,tolik stačí mi,abychcesty zpřeházelMůry,z nichž pro jednujsem světlemCestya stávám se chodcemZtrácím sea ve tmě,která mě chytá za rameno,potkávám zbloudiléhoopilceNabízí mi k pití svůj žal,říká: tady se rozejdemejako dva sluneční svityOpakuje slova -tak známá,tak omrzeláPíše na zeď krátkou báseň,píše, zatímco dálka je hlubokáPět čísel,tři stávkya jediná příležitostna čelo si klepeŘekni mi, mluv,kolikrát se ještě zamotáš vesvém nevědomí. Kolikrát pocítíš lítost. Řekni mi, neměj strach a přeháněj,cítíš se jako na okraji č e h o s i,cítíš. Ohlédne se,recituje:Nač se trápit,stačí pár okamžikůstesku,tvářit sejako u zpovědi,stačí jen udělat krokjen udělat krok.

19. 03. 2009
0
1
345
Volné verše
Nahoru