Každý má právo na štěstí(1.kapitola)

1. kapitola
Rozespale se podívám na kulaté hodiny pověšené na zdi mého pokoje. Blíží sepůlnoc. Jsem jediný člověk vnaší rodinné vile na londýnském předměstí,který doposud nezamhouřil oka.

10. 04. 2009
0
0
298
Próza na pokračování
Nahoru