kolotoč

Stojím na okraji pustiny a stařičký kmen,
asi se mi zdá ten známý sen,
sen o životě bez naděje,
sen co pravdu zakreje.

02. 08. 2009
1
3
291
Volné verše

Stráň v Soumraku

Do úbočí skal dychtivý vítr se opírá, krajina celá slzami zkalená, utíkám před sebou, utíkám před stíněm, však ten smutek nezhasím prostým vínem. Smrtelná krása bloudíc pustinou, hledaic lásku dřívějc ztracenou Bouře hněv svůj na zemi vylévá, mojí mysli na výběr nedává. Z prachu a slz sejmuta pravda, vzpomínek hrst a nepatrná zrada, a pak jen pár metafor a zrychlený dech, v těch rozpačitých slunečních dnech. Na prahu soumraku, nechat růst kvítí v halucinogením oblaku, naděje nesvítí, Jantarem pokrytá hrdost mých známých láska přátelská teď zima a roztýtý sníh.

05. 07. 2009
0
3
581
Volné verše
Nahoru