Písmák Poloduševní
Rozpolcená na kusy
nahá, však bez ostychu
Marné to pokusy
ukrýt se v triptychu
Tonoucí
Utonout tak v šálku čaje
v průzračně bezelstném
Utonout tak na okraji ráje
Přepadnout přes okraj žalu
Bleděmodře
Neznám se
však nedokáži zmapovat ani tebe
vykreslit tak naše duše na papír
bleděmodře
Slova
Cítíš jak se ti slova vpíjí pod kůži
vnímáš každou souhlásku intenzivěji
Zorničkypod vlivem pocitůse zúží
poddáš se opět palčivé beznaději
Myšlenky
Myšlenky naráží do stropu
chtějí se vznášet k absolutnu
Korálky na ruce zebou
a já polykám hořké sliny
Čtyřlístek
Napoprvé čtyřlístek nenajdeš
a kdyby jó - tak o tom raději pomlč
Když ticho je moc nahlas
a duše kvílí
Klepu!
Klepu si na čelo - ozývá se jen dutý zvuk
Klepu si na čelo - ťuk,ťuk,ťuk.
Klepu si na srdce - sotva bije.
Klepu si na srdce - s láskouprohraná šachová partie.
V krajině mýdlových bublinek
Toulám se v krajině mýdlových bublinek
jako mé bláhové sny praskají
Pomalu eufórie ztácí svůj účinek
ja zlykám - leč potaji
Pojď sem, jen si tě pohladím..
Pojď sem, jen si tě pohladím
Pojďblíž a nekňuč.
No ták, ty malý ďáble
pojď blíž - já ti neublížím
Dotknout se duše
Dotknout se své duše
toť nadlidský výkon
i pro zvíře jako jsem já
Pošimrat ji ve slabinách
Neurotická láska
Neurotická láska.
Obrana proti úzkosti.
Prý přibyla mi další vráska.
Prý zlost vryla se mi do kostí.
Do stran
Myšlenka naráží do stran lebky,snažím se nemyslet, alespoň na chvíli. Tvůj hlas byl sametově hebký,nyní však bodá - že by se city mstily.
Touha krouží v bludném kruhu,omámená hloubkou tvých očí. Prý lok rumu ji příjde k duhu,nechť dáma láska opět do srdce vkročí.
Opilá
Lahodná bolest včerejšího rána,po kapkách opíjí smysly mé. Vkradla se do duše nezvána,vábí na smutnou melodii sny dávivé.
Láhodná jak finská vodka,koluje v žilách rychlostí první lásky. Tak zapálím si svého srdcového spodka,a budu na jeho zrození zakládat sázky.
Bláhová
Nejdříve líbá ústa povolná,a pak vzdává jim hold blázna.
Nejdříve naslouchá slovům něhy,svázána dalekými břehy.
Nejdříve líbá ústa němá,a pak kreslí na dlaň kruh.
Kostky
V očích výraz lidské trosky,
v ústech pachuť včerejšího dne.
Místo splínu zahraji si - kostky,
na šestku hledím mdle.
Kreslím
Kreslím,
malíček namáčím do bleděmodrých vzpomínek.
Kreslím,
obraz naděje - jako malý blázínek.
Infekce
Upadla jsem do hloubky tvých očí,
rozbila jsem si koleno o hranu tvého víčka.
Do rány dostala se infekce snad slzy ji smáčí,
pozoruji kapky krve skrz barevná sklíčka.
Děvka s duší anděla
Ta nahá děvka s duší anděla,
svých snů se vzdala s elegancí černé vdovy.
Snadno zlaté mince díky tělu sháněla,
však své lásky pohřbila na skládce této doby.
Pane!
Šedivý piják přikládám k očím - saje slzy slané,
bohužel nemohu jej přiložit k duši mé.
Protože už je tvá - dala jsem ti ji na svátek Slunovratu můj pane,
zbylo mi jen srdce - to jediné.
Má duše
Duše načichla rumem s kofolou,
spila se - ta má děvka prodejná.
Snad mé výčitky a žal ji na nohy pomohou,
za zpěvu Curta Cobaina.
Srab
Začínat zase znova. Vypouštět z úst velká slova. Začínat a opět doufat v lepší čas,chytat sny na konečky řas.
Na tácku své srdce na pospas lvům dávat,se smutným úšklebkem do dáli mávat.
Zřícenina
V tichu komnaty chladné zříceniny,tisíce smutků sužuje její duši. Podlahu smáčí slzy milenčiny,srdce posmutněle buší.
Před zrcadlem z nefritu stojía vyčesává pletence vlasů. Marně doufá, že se její rány zhojí,marně čeká na vytouženou spásu.
Potvora
Potvoras ksichtem anděla s duší bestiekreslí mi na záda nilský krížsnad brzy mé srdce zabijea já ji budu o krok blíž
Potvorafakt k zulíbání krutá dámakdyž za rohem tónem zhrzené milenkylíčí své životní panorámaa v dlani drtí čokoládové sušenky.
Někdy si připadám jak pták
Někdy si připadám jak pták,který má křídla slepená medem. Jak lehce zavoní mu vlčí mák,v tomto kraji mrazivě šedém.
Někdy si připadám jak pták,který krouží nebem. Je král sokolů nebo vladař strak.