Revoluce a svoboda! V.část

09:00, vlak číslo 3.
Začali jsme procházet sNikolajem vagóny, hledaje komisařský vagón. Byl to čtvrtý od lokomotivy. Ve vagónu bylo pár spoře zařízených kupé a vnich političtí a vojenští komisaři.

11. 12. 2009
0
0
775
Próza na pokračování

Revoluce a svoboda! IV.část

10:00, 21. prosince 1918, vlak R-1, kupé kombriga Navarova, 20 stupňů Celsia, 400km od Moskvy.
Ležel jsem ve svém kupé pod peřinou a kašlal za doprovodu 40 stupňové horečky. Lékaři říkali, že pokud bych zůstal vKormežce nebo třeba i vsamotném Saratovu, měl bych šanci na přežití asi 5-10%.

08. 12. 2009
0
0
395
Próza na pokračování

Revoluce a svoboda! III.část

13:59, Doněck, Ukrajinská sovětská socialistická republika, 2 stupně celsia.
Vjeli jsem do Doněcku, velkého a relativně vyspělého města spřibližně 60000 obyvateli. Všude byli revoluční vojáci, vojenské vozy, pár funkčních tramvají, barikády, obyvatelé Doněcka a strach zbílých. Obyvatelé východní Ukrajiny více méně podporovali novou socialistickou lidovou vládu.

03. 12. 2009
0
0
499
Próza na pokračování

Revoluce a svoboda! I.část

Revoluce a svoboda… 16. prosinec 1918, 10:00, vesnička Majak, jihovýchodní Ukrajina, -9 stupňů celsia. Stál jsem na schodech u jednoho rozbořeného domu, přes rameno pušku Mosin-Nagant 1891 s bajonetem, za opaskem revolver Nagant 1895 a kolem krku brašnu s třemi granáty. Má uniforma se skládala vysokých černých vojenských holinek, v nichž jsem měl zastrčené nohavice béžových tlustých zimních vojenských kalhot, béžový zapnutý kabát, který byl držen koženým opaskem, náramenní řemen připevněný k opasku a starou špinavou vojenskou brigadýrku řadového vojáka.

02. 12. 2009
0
6
337
Próza na pokračování

Revoluce a svoboda! II.část

17. prosince 1918, 7:00, lékařská vojenská budova, lůžková místnost, andrejevská pevnost, 21 stupňů celsia.
Začal jsem se pomalu probírat zbezvědomí.
„Soudruhu… komisař Navarov se probírá…“řekl někdo a za chvíli se nade mnou objevil rudoarmějský lékař.

02. 12. 2009
0
0
506
Próza na pokračování
Nahoru