Duše a stín

Vdáli se ještě mihotalo slunce, ale chlad pronikající hustým kožichem už dávno nepřipomínal rozpálený den. Na obloze se rýsovaly kopce zbarvené západem do ruda. Jindy by ten pohled byl důvodem zasněného úsměvu, dnes však vyvolal zvláštní melancholický odpor. Ten kdo nepoznal bolest ran na srdci, by nechápal.

16. 01. 2010
2
2
357
Povídky

Kat

Klečím, dívám se na zkrvavenou zemi,
dokola šeptám otčenáš, už nedoufám.
Kat stojí nade mnou a vysmívá se mi,
Pokorně mu svoje srdce odevzdávám.

16. 01. 2010
4
6
429
Vázané verše
Nahoru