Upír
Byla jsem v tmavé místnosti s okýnkem tak 20cmx20cm, kde jsem seděla uprostřed na staré dřevěné židli prolezlé všemožnými červotoči a škůdčím hmyzem. Měla jsem ruce svázané provazem. Nohy jsem měla připevněné k židli a přes mojí pusu byl zavázaný šátek, že jsem nemohla vydat ani hlásku. Z místnosti se ozývali jen kapky dopadající na zem.
Nemocniční rande
„Už jsem myslel, že nepřijdeš. “
„To bych ti neudělala,“usmála jsem se a nechala se odvést do jednoho zpavilónů nemocnice.
Vyšli jsme do druhého patra a ocitli se před velkými dveřmi snápisem „Oddělení dlouhodobě nemocných“
„Počkej tady, já si něco zařídím a zvu tě na cíčko,“ řekl a vešel do oddělení.
Závislost jménem cigareta
Jdu zasněženou ulicí shořící cigaretou vruce. Pečlivě si jí prohlédnu a natáhnu nikotin skouřem do plic. Zavřu oči a kouř dlouze vydechnu. Aspoň chvíli mám pocit, že na světě neexistuje nic víc než já a cigareta.