Už zase skáču přes kaluže

Útržkový film,který se mi zdá na mě působí trochu zmateně…Nevím kde to jsem,proč tam jsem, a co tam dělám…Najednou se probudím do neznáma…Prohlížím si čtyři bílé ,pusté stěny,které mě obklopují a které na mě působí tak trochu klaustrofobicky…. Podle pachu,kterého se nadechnu usoudím,že jsem vnemocnici…. hlava se mi začíná točit zmyšlenek,které jsou jako splašené vosy,a které se mě jako naschvál snaží vyprovokovat ,abych se začal bát ztoho,co mě následujících páru vteřin čeká. připadám si tu jako zajatec,který aniž by věděl co se stalo čeká na svůj ortel smrti…Ach,ta protivná hlava,povzdychnu si nad zesílenou bolestí,a vtu chvíli spatřím nepatrné škubnutí kliky a než se nadám vchází dovnitř osoba zahalená vbílé…,tak přeci můj šestý smysl nelhal,jsem opravdu vnemocnici….

07. 07. 2010
0
0
357
Próza na pokračování
Nahoru