Usínání nad klávesnicí

A víš, děcko, že budeš mít stříbrné vlasy.
Vlastně jsem nikdy nechtěla zestárnout. Ale přišlo to nějak samo, polehoučku, potichoučku. A najednou nejsem tím, kým jsem byla, a že jsem tehdy věděla, kdo jsem.

09. 07. 2010
0
0
446
Ostatní nezařaditelné

Večerní povídání se zeleným drakem

Zelený drak vrní. Dívá se mi přes rameno na moje neuspořádané řádky, sleduje, jak mi prsty běhají po klávesnici. Společně posloucháme vrčení počítače, večerní zvuky města, rozsvěcení a zhasínání světel v domě. To blikání vypínačů je slyšet pořád - je nás tady hodně, lidí, stínů, iluzí a každý někam chodí, z místnosti do místnosti a bliká.

07. 07. 2010
0
0
404
Ostatní nezařaditelné
Nahoru