Písmák Ranní kráska
když láska se objeví ve dveřích
je to jak sen, skrytý do peřin
tak jen pojď dál, tak směle
ustelu si mezitím své postele
Večer s ní
plamenem tenkým hořela svíce
rudé a zapálené byly tvé líce
skrze šero jsem viděl tvých očí třpyt
jako za dlouhých nocí měsíce svit
Příprava
Jehla proniká látkou
za sebou vláčí nit krátkou
bodá mě do mého prstu
ještě přišít další vrstvu
Ovládán city
Stále myslím na tebe
nemůžu se těch myšlenek zbavit
jsem celý bez sebe
ten cit mě chce hluboce ranit
Nešťastné povolání
Záblesky. Takové to, když několik vteřin vidíte pouze bílou. Nic víc. Tápete rukama.
Šedý svět myšlenek
den za dnem se utápím
nic skvělého, jen se trápím
rozum utekl kamsi kam neměl
už to tak bude, můj úděl
Anděl
Nakreslil jsem anděla,
stvořen mnou
vzal mě na křídla
nebeskou halou.
Andělské oči
koukají, oči, koukají,
nedají pokoj, pořád hledají,
kde by se mohly uspokojit,
a svou hlubokou touhu naplnit,
Ani omluva možná nestačí
do cesty jsem ti jako hulvát vstoupil
rozruch, neklid a jiné jsem tropil
nebylo to odemne vůbec spravné
snažím se od toho usoupit a to kradmě
Bestie
tvé oči jak dva temné uhlíky žhnou nocí
nevím jak dál, kam šlápnu, tam jsem pod tvou mocí
tmu protíná rudá záře
můj útěk už je zmařen
Nedočkavý
andělů ledové oči máš
všechnu ladnost světa znáš
vychutnávám si ten skvostný pohled
když tvou krásu mám na dohled