Písmák Lži čísel
Jednou se podívám,
a řeknu třeba pět,
když pořádně se zadívám,
uzřím můj malý svět.
Závěť
Vzdávám hold v závěti,
kterou již od nepaměti,
píši na svých kolenou.
Abych potom za oponou,
Klid
Prázdnota ve mě tiše usíná,
kapka psánku ve mě spočinula
a zase už kohout ráno vítá.
V pár minutách smrt zahynula
Oltář spánku
Myšlenky stékají, jak kapky
po tenkých hranách sklenky,
a naklánějíce šeptám nechoď spát,
za pár minut vyjde slunce a já rád,
Svět
Jsem ten co projde deštěm a je suchý,
jsem ten kdo projde bahnem bez poskrvny.
Já, ten jeden kdo prošel beze změny,
uzavřený pouze v pokoj stěny
Proti pravdě
Skrze ústa mi proletí tělem,
na osudy vkříšené,
před tímto utajeným světem,
jako na jména vtištěné
Anděl snů
Hodný anděl hříchu
co skrývá svojí pýchu
a svou radost,
když odjímá lidem starost,
Odpočinek
Květiny na hrobech odpočívají,
a tichem je slyšet jejich pláč,
rostou v té zemi kde maso a kosti tlejí,
tam kde smrt říká :"není zač. "
Básník
žal pod kterým se mé srdce hroutí,
žal kterým se má mysl rmoutí,
žal který se nedá schovávat,
žal před kterým se nedá utíkat,
Město
Na černém náměstí,
plném nemocí a neřesti.
Chodím tmavě oblečen,
sama sebe přesvědčen,