Jen úvaha o tipech

Jen takový nápad.
Docela by mě zajímalo, kdyby autor, který tu působí už dlouho zveřejnil nějaké hezké dílo, (mám na mysli autora, který už je zde v podstatě pojem) a to samé dílo by zveřejnil někdo, kdo je zde třeba chvíli. Jak moc velký by byl rozdíl. Nemám na mysli jen v tipech, ale i v hodnocení a kritikách.

06. 02. 2011
1
5
917
Úvahy

Domů...

Někam jedeme
Jedeme v dál
a ne-
ne jinam.

01. 02. 2011
2
6
1000
Volné verše

Říše pohádek

Říši pohádek
provždyv srdci střež.
Než se nadechneš,
tak z ní vyrosteš.

01. 02. 2011
1
5
936
Miniatury, hříčky

Podzimní romance

Dešťové kapky snášejí se na zem
my pohrouženi myšlenkami jdem,
jedem do neznáma, v lásce a nenávisti,
podívej na stromy, stále padá listí.

31. 01. 2011
0
1
986
Povídky

V zámince odpuštění - kapitola č.1

Prší.
Prý že déšť je jen nářekem svatých. Někteří si povídají, že jsou to kapky krve snášející se z otevřených zlomených srdcí.
Ale převládá názor, že déšť je pouhou vodou z mraků.

31. 01. 2011
1
0
818
Próza na pokračování

A za co že bývají tipy?

Můj předpoklad byl, že pokud autor má dílo ,(nemusí být perfektní) lidé ho hodnotí nejen podle toho, jak je dobré. Ale třeba i proto, že se autor lepší, že to má dobrou myšlenku, apod.
Dnes jsem narazila na článek SOS. Autor se jen ptal, kolik má mít povídka stránek, jelikož na to sám nepřišel a nevěděl, zda je nějaké omezení.

29. 01. 2011
9
254
5538
Diskuse

Úsměv...

Usmívej se na toho, kdo ti ublížil. Ať neví, jak moc tě to bolí.

29. 01. 2011
0
1
1025
Citáty

Citát o manželství.

Domácí obědy jsou levné, nepočítáme-li náklady na manželství

29. 01. 2011
0
5
961
Citáty

Harry Potter - trest

Člověk by si řekl, že když pro svět udělá vše co bude moct, že ho ten svět bude mít rád.
Ano. To by si normální člověk myslel, když zabije nejobávanějšího člověka na světě a obětuje pro to své nejlepší přátele. svůj život.

25. 01. 2011
1
4
1383
Miniatury prozaické

Zpověď života

Stojím a tiše polykám slzy. Chtěli by jste vědět kde stojím. Och, to já taky. Mé kroky mě zavedly na kraj tohoto útesu.

25. 01. 2011
0
7
859
Povídky

Někdy nezbyde ani naděje

Jedna pochmurná depresivní jednorázovka.
Byl to jeden z těch chladných podzimních dnů, který nelítostným vichrem počastoval každého, koho mohl.
Slunce už téměř zapadlo za obzor a zůstala po něm jen prázdná načernalá obloha, která chystala ukázat první hvězdy zbloudilým poutníkům a lidem bez naděje.
Jedna dívka tyto hvězdy taktéž chtěla vidět, jako mnozí jiní.

25. 01. 2011
2
3
866
Povídky
Nahoru