Z kávových sedlin

Lógry od kafí našich vnitřků
vyžírají porcelánová dna
tygřích hlav a nachových květů fialek
Kůže těl již dávno odešla

08. 09. 2011
3
5
514
Volné verše

Lehkoletní snění

. vzpomínám na ptáče schoulené v dlaních.
. dýchla jsem do peří .

06. 09. 2011
2
7
478
Volné verše

Smíšené sny, s.r.o.

Jednou bych si chtěla zařídit takový malý krámek. Úplně nenápadný. Stačilo by pár hostesek, nějaký ten vedoucí (pro začátek bych ho dělala já), informativní vrátný a účetní. Mít účetní je obzvlášť důležitá záležitost.

06. 09. 2011
1
3
574
Miniatury prozaické

Šlépěje duší

Ticho mě svírá,
mizím v oblacích.
Jsi tak tiše.
Jsi vůbec.

06. 09. 2011
1
2
541
Volné verše

Prastará až kam nejhlubší kořeny sahají

Čokoládové krásky tančí ladně špičkou nohy připnuté k horním deskám svých zvonkoher.
Plujeme tiše každý na svém vlastním světě ležícím na krunýřích prastarých želv.
Ledový a slaný vítr nám krvavě odírá tváře, my přesto stále hledíme kupředu.
Oblaka barevných motýlů nás zahalí vždy, když se opájíme láskou, chtíčem a teplem.

06. 09. 2011
0
0
501
Volné verše

Jsem

Jsem lovec perel, co vynořil se nad hladinu.
Jsem kakaová žena nesoucí džbán s živou vodou.
Jsem skrytá v duhových bublinách a pluji světem.
Jsem duše dítěte, čekající na zrození.

06. 09. 2011
1
1
549
Volné verše

Chytání duhy v Čechách

Prchavé konce duhy jsou postaveny na základech z cihel temnoty.
Zkuste si vzít v noci trochu tmy a co nejvíc jí naplnit cihlové formy. (Nejlépe se sbírá, když nesvítí ani hvězdy a ani měsíc. ) Do formy jí nacpěte co nejvíc, až bude tma skoro tekutá.

06. 09. 2011
2
1
435
Miniatury prozaické

Norské dřevo

Někdy něco uplyne mezi prsty rukou, tak jako prchají bublinky z limonády. (Díky Ester). Když je člověk nevšímavý a zabývá se věcmi, který třeba nejsou vůbec důležitý, otevře se mu mezitím tajná krabička a motýli odletí pryč. Někdy ještě chvíli poletují kolem a dělají krásně, někdy je jejich let prchavý a oni se západem slunce zmizí.

06. 09. 2011
0
1
524
Miniatury prozaické

Skoro zimní večer

Ruce mi jsou cítit plastem, za okny můj svět svírá zima a já se cítím tak vzdálená.
Všemu. Lidem. Světu.

30. 08. 2011
4
6
542
Volné verše
Nahoru