Písmák Minulost a přítomnost
Zabouchnu dveře auta, do náruče vezmu vzpouzejícího se dvouletého Samuela, volnou rukou chytnu pár nákupních tašek a zposledních sil se vleču před domovní dveře. Zazvoním. Nic se neděje, tak zazvoním znovu. Slyším, jak někdo běží po schodech a čekám, že se tedy otevřou dveře, místo toho slyším tichý hlásek: „Kdo je tam.
22. 10. 2011
1
3
334
Jen tak pro radost
Andělé
Jmenuji se Natálie a jedu věc byste o mně měli vědět. Rozhodně nejsem jako vy. Jsem totiž anděl.
Ano anděl.
18. 07. 2011
0
1
410
Povídky