Síla

všem těm na skalách, v kopcích,
u ohňů březích řek za přízračných nocí
co se narodili,
aby tu s námi zemřeli

Klobouk

mám černý klobouk
estéta
za zády hradba tich
dívám se dívám do léta

Napiš mi báseň

napiš mi báseň, poeto,
co končí nedopsaná
napiš ji, vážně, bude to
modlitba pro pohana

Všem střechám bez jména

všem střechám bez jména
vyryla do tašek
smrtelně hravým dechem
písničku ozvěna

Šel básník večer nadat šeru

šel básník večer nadat šeru
slovy, jež z úst ti seberu
měl místo ostrých v revorveru
na účtu slabik sekeru

Na nebi závěs červánků

na nebi závěs červánků
už slunci zvoní hrana
budí se stíny.
. ze spánku

Kočka se dívá z Košíků

síla
rolnička na stříbrné stuze života
zburcovala les
když den

33 I Dohrány role

dohrány role
sleh gigant na hoře
lysé a holé
neboť tam dole

32 I Dnes zhasnem za snem

jsem piják závratě
co šňupá modrou mouku
smrt zvonek na patě
já světla na klobouku

29 I Píšu tu po tmě

píšu tu po tmě
den tepe na paty
rohatý
kroť mě

28 I Člověče, hanba ti

vlečem se jako psi
už seschlé babyky
s předzvěstí bělavých zim
básníku

24 I To pro ni ještě žijem

nikdo mě nikdá nedonutí
komu budu žehnat za zimničných nocí
jektavý melodram
doba supernova ticha

19 I Být bohém

být bohém
na snovém kanapi
sám s touhou nomádů
pod sebou armádu

18 I Na řece

na řece
na jezeře
hladina jako dveře
vymytá

13 I Na pravdě živých jména

k ránu
se neklesá
bez hlesu do listí
jsem vězněm noci

15 I Po houbách bývám

po houbách bývám ironický
až zatuhne mi pant
a od teď to tak bude vždycky
ať zpívá

12 I Básník je vrah slov

. je nutno bez stínu iluze počítat s tím,
že každý rytíř slova
je zároveň jeho potencionálním vrahem,
jelikož na každém možném horizontu poznání

08 I Šel dosud

šel dosud Krutihlav
pěšinou s trnem přání
za ním páv
nekonav

07 I Šach a mat do dramat

šach a mat do dramat.
v dobách těch
podivných
šmíráci vesmíru ztráceli tváře

05 I Koruny králů

koruny králů
tepané ze zlata
z žezla dní
prší jedy

04 I Z konce kraje

jsi vzduch
jsi déšť
jsi sama země
ze které planeš

01 I Žil jsem

žil jsem již nějakou řádku let
prapodivným životem
nepozorován okolím útočil ze zálohy
z polic knihoven na ty,

00 I Ke stažení je sbírka Já, tulák

Dobrý den,
rád bych zde oslovil svůj již značně zredukovaný
okruh příznivců a nabídl jim, stejně jako všem
ostatním, ke stažení svou nejnovější sbírku:

06 I Táh v modrém kapradí

17 I Hej...

. hej,
buď mi za svědka
té noci nespavé
kde sníh má krásu hnid

11 I Vzpomínáš?

vzpomínáš
jak jsme prvně kradli
ze stromu bytí divný snář.
spolu tam dolů přes zábradlí

09 I Jsme, Pane

jsme, Pane,
velcí tmáři
z nestálých zpovědnic
a máme místo tváří

03 I Pověz mi, sokole

pověz mi,
sokole,
co sed jsi na runu
z nevole

10 I Co počít?

co počít s nebyty
ve městě za stem honů
kde zpívá zabitý
píseň na jednu notu

16 I Přelude

přelude
zmiz
my ctíme tajné víry
jsme jako hmyz

26 I A spát až do růžova

. ztratíš mě nad ránem
nahého u bran snění
stanu se havranem
odletím, kde se není.

14 I Řekněte

. blaženi, co jste v panoptiku
blíže ke stromu
má soumrak srpen jako dýku
u pasu následníků

20 I Motýle smrti

kam plyneš
v žumpě Mléčné dráhy
sám s proudem jak ten list.
motýle smrti

23 I Je ticho po dešti

. je ticho po dešti
a bláto na pěšině
vzduch, co se prověští
jak kněžka k čísi vině

31 I V to jitro kalné paměti

. den spěl už k uplakanému večeru
na konci léta pod gilotinou duhy
když započal se podzim slov
ten tulák, tahoun v blankyt strun

21 I Stínadla stínů

stínadla stínů
budu vám za svědka
v zápletce pro vidoucí
červ z listí blínu

27 I Já, tulák

jdu sněhem padlých kadeří
tvým krajem černobílým
já, tulák
který nevěří

25 I Trhliny

. slova, která bychom chtěli nejvíce získat,
je potřeba nejdříve ztratit.
ozvěny. echa do kraje
co v tichu čeká.

02 I Není se komu klaněti

není se komu klaněti
jsme loutky z rytmů
jdu na předsmrtném koštěti
vít tmu

30 I Rým

zde déšť
k zemi padlý v málu
omývá parapet
bídákům vlasy