Mláďátko

ani jestli máš v očích po ránu ospalky
mnula sis oči a
nechtěla jsi chodit do školy
a pouštět mě do práce.

25. 01. 2012
1
5
332
Volné verše

Porcelánová panenka


Začátek listopadu už oholil větvě stromů, na šedým pozadí mraků zlověstně nízko nad zemí se chytaj oblohy jak dlouhý, pitoreskně pokřivený pavoučí nohy. Zvuk každodenního života města nějak ztratil barvy: zůstalo jen hučení, syčení a vzdálený dunění bez blíže určenýho zdroje. Stejně tak školy se propadly do podivnýho mlčení, jako by je někdo dusil starým, těžkým brokátovým závěsem plným prachu, a přesně jeho zasmušilost sdílela i celá krajina.
Paradoxně přesně do téhle scenérie zapadá nejvíc.

17. 11. 2011
1
2
472
Fejetony
Nahoru