Krajina

Každý večer sedávám u okna a koukám na večerní krajinu,překvapuje mě jaká je to krásá vidět padající vločky,zasněžěné stromy,kolemdoucí lidé. Klidná atmosféra kterou sem tam přeruší jezdící auta. Celé to prohlížení krajiny mi dodává užasně uklidňujíci pocit. Na první pohled uvidím široké uličky z kterých chodím každý den ze školy,a nikdy mně nemine náledí které tam často je.

01. 12. 2011
1
2
669
Ostatní nezařaditelné

MY

Tvé jemné ruce se dotýkají se těch mích,tvé sladké rty jsou jak čokoláda kterou já mám neskutečně ráda. Tvůj hlas ,slyším tak něžný ,to jsi ty. Vzpomínáš . ten pocit štěstí,tu dobu kdy jsme byli JÁ a TY jen MY dva a nic jiného pro nás neexistovalo.

30. 11. 2011
1
4
599
Volné verše
Nahoru