Básně tkané za nocí
Z kočičích tlapek nám obraz stvořil
Sen, který neumírá
(Alespoň ne na běžné nemoci)
Svíce dohořívá, ale my přinášíme slunce
Vzpomínka
Vzpomínka
Trn, jenž v mé dlani
Krvavý vykreslil šrám
Neskonal, jen našel skrýš
Pianissimo mých vod
Pianissimo mých vod
Prach na mých rtech
Jsem slíbala z Tvého prázdna
Má hořkou chuť, občas kyselou
Převozník
Převozník
Touha a žádný smích
Převozník na březích stříbrných
Bez voru, v zapomenuté říši snů
Taneční (Chtění)..
Taneční
(Chtění).
Tvůj úsměv mám vrytý
Na vnitřní straně víček
Pod hvězdou
Pod hvězdou
Pod hvězdou nechala jsem
Vlasy rozprostřené v prachu
Schovala pod křídla černé noci
Teskná
Teskná
Za brankou k brance
Šlápoty zapomnění vedou
A skrze dveře se ke mně dere
Já rudou píši svůj epitaf..
Já rudou píši svůj epitaf.
Sotva měsíc započal pouť přes černé moře slz
A Ty v mém vědomí či snad snění
Voláš, med sedmikrásek kolem úst
Pohádky..
Pohádky, jež marně snažíme se otevřít
(Těžko hledá se klíček srdcí v nich. Těžko se dýchá, když klíček je na oprátce utopený v soli. )
A pohádka jen smutně rozhlédne se
S hvězdičkou vystoupá
Občas.
Občas kouzlit.
Občas jen tak žít.
Občas se bát a podléhat pravěkým hrám.
Vnímat či snít.