Písmák potkala jsem
POTKALA JSEM
potkala jsem Bukowskiho
cizí chlap
nic neříkal, nepřipomínal
čekání
čekání
proč tak tiše mluvím
vkládám sílu do zeslabení hlasu
cítím vůni myšlenky
...až zítra?
…až zítra.
…
kouřili trávu a malovali oblaka
růžové květy kopretin
v kruzích
v kruzích
listopadová souhvězdí civí z vesmíru
chytrolíni od sousedů
já a moje ego počítají popadané
ji nesnáším, ale pořád sem leze!
Ji nesnáším, ale pořád sem leze.
pokaždé ji cítím
jako těžký parfém co nosila obtloustlá učitelka
vloni zemřela
kdyby
kdyby
chtěla bych vidět červenou
na hranici snebem
a tam by černý anděl seděl
imprese
imprese
po šokujícím úhozu klouže teplý vítr
mezi prsty
rozum všech májových
pomalu lezu
pomalu lezu
nechci projít kordonem
počítat slávu
a nemít pojem o životě
prošlápnout - Křesadlo
prošlápnout
všichni si probudili omrzliny
jen ty moje hnáty ne a ne se hnout
do tepla
do zítra
do "zítra"
chtěla bych se převalit
zleva do prava
možná i na břicho
jen tak
jen tak
jednou
třeba letos
hvězdy uzrají a nebe ti spadne do klína
agonie
agonie
závidím
slunci zlaté vlasy
metastázy rozčesané do všech stran
mezi
mezi
drtím ledovou tříšť
uprostřed akvária
zaživa čistá voda mizí
Opuštěná
OPUŠTĚNÁ
stala se opuštěnou
zrozpitých linek pod očima
složila další svoji zkoušku
být nádech svobody
být nádech svobody
jsou zvláštní, křehké sny
s cestami po skalách
mají půvab společný
pustina
pustina
tdn, tdn, tdn
monotóní úprk krajiny
zvuk rozbíjející den na tisíc kousků
když se díváš
když se díváš
cítím pohled
věnuješ mi jich tolik
mezi řasami