Strážce světla

Kapitola 1.
Světle modré oči se stříbrnými žilkami, dívaly se na stromy, které zpívaly vhorkém dni skaždým záchvěvem větru, stejně, jako tlouklo srdce a nadechovaly se plíce pro život, jenž zdál se kneuvěření. Ruka tiskla cigaretu mezi třemi prsty a častěji si sní pohrávala, než ji přibližovala ke rtům. Za sklem a sítí zdál se svět ještě stále vzdálený, ale něco bylo blízko, čas kdy vězení duše bude ukončeno a tělo vrátí se zpět do změněného světa, který zatím byl tam venku a jen trochu tady.

22. 08. 2013
0
1
627
Povídky

Válka draků

Kapitola 1.
Vysoko ve sněžných horách, které jsou tak vysoké, že zjejich vrcholků můžete se koukat na oblaky, jak plují pod vámi, sídlí draci. Lidé tomu místu říkají sluj, ale draci svoji jeskyni pod sněžným štítem nazývají domovem. Sněžný štít není nejvyšší hora, ale svým tvarem zdá se nejkrásnější.

22. 08. 2013
0
0
356
Povídky

Hvězdy

Jmenoval se Silvar, ale nikdo mu neřekl jinak, než Pán noci. Mezi draky byl jedním znejjasnějších, ve dne spal a vnoci vyšel jako jasná hvězda, jenž na nebi neměnila místo a bezpečně vedla lodě i námořníky do přístavů po celém širém světě.
Silvar byl starý drak, ale jelikož draci neumírali a ti hvězdní už vůbec ne, byl plný života a síly. Chránil ty nejsilnější duše mezi lidmi, aby nebyli zlomeni.

16. 08. 2012
0
1
559
Pohádky

Trpaslíček

Byl vlhký den, v noci byla bouřka, stejně, jako několik nocí předtím. Ve vzduchu bylo ale něco víc, než jen voda. Bouřky byly děsivé, pálily zemi, stromy i obydlí lidí.
Trpaslíci žijící v kraji, hluboko pod zemí takřka o bouřce nevěděli.

05. 07. 2012
0
1
785
Pohádky

To samý, prostě pohádka o hvězdách

Jmenoval se Silvar, ale nikdo mu neřekl jinak, než Pán noci. Mezi draky byl jedním znejjasnějších, ve dne spal a vnoci vyšel jako jasná hvězda, jenž na nebi neměnila místo a bezpečně vedla lodě i námořníky do přístavů po celém širém světě.
Silvar byl starý drak, ale jelikož draci neumírali a ti hvězdní už vůbec ne, byl plný života a síly. Chránil ty nejsilnější duše mezi lidmi, aby nebyli zlomeni.

27. 05. 2012
0
3
744
Pohádky

Stromy

Bývaly časy, kdy po zemi chodily stromy. Ať už byly velké, nebo malé, kráčeli po zemi a mohli za den ujít i desítky kilometrů, než zapustily své kořeny do země a usnuly. Každé ráno se pak vydaly opět na svou pouť a jejich kořeny zarývající se do země kypřili půdu a místa, kudy prošli stromy brzy se zelenala čerstvou zelení.
Stromy byly vlastními pány, obklopeny všemi krásamy světa a těšili se z poznávání nových míst.

22. 05. 2012
4
5
918
Pohádky

Zlo v nás

Rudé ohně zapláli,
sémně nenávisti zaseli.
Celé věky tvrdě spalo,
z jeskyní se dnes vydralo.

09. 05. 2012
0
2
901
Vázané verše

Gabriella

Gabriella
Ty jsi nejmenší zandělů. Miluji tě celým svým tělem i myslí. Potřebuji tvé obejetí, protože drak jako já bez Tebe nedovede žít. Uklidníš jej svou maličkostí, svou přítomností i svým dotekem.

05. 05. 2012
0
6
934
Pohádky
Nahoru