Kinkakudži

Daichi seděl na kameni a jeho zrak byl upřený na stavbu před ním. Vzduchem poletovaly zežloutlé listy javorů a vodní hladina malého jezírka se vlnila pod náporem podzimního větru. Podle Daichiho byl podzim jako stvoření pro pozorování Zlatého pavilonu. Ať už jen tak seděl nebo maloval jako v této chvíli, pokaždé cítil to omamné kouzlo starých věků a chvílemi měl pocit, že slyšel hlasy již dávno mrtvých mnichů.

13. 05. 2012
0
1
457
Miniatury prozaické

The Bloody moon 1

Laura otevřela dveře a vstoupila do malého knihkupectví. Slastně přivřela oči a vdechovala vůni papíru. Odpověděla na pozdrav majitele, starého muže kolem šedesátky se sněhově bílými vlasy. Jmenoval se William Brown a pocházel zAnglie.

13. 05. 2012
0
1
413
Próza na pokračování

Nostalgie

Stáli jsme na kraji chodníku a pozorovali projíždějící auta. Sachiko se dívala na Takahira s předstíraným nezájmem. Všichni jsme ale viděli, že pokaždé, když jí osloví, jen sklopí zrak a zapýří se. Nikdy se na něj nepodívala jinak než znuděně.

12. 05. 2012
0
2
578
Miniatury prozaické
Nahoru