Písmák #1
poezie jmění
žalmy chudoby
svět se tiše mění
z doby svobody
#2
stádo slepých očí
jen obrys světa vidí
a moudrost pravdy
nikdy nespatří
U slunce
tam "U slunce" se říká
kde vládne mír a klid
posadíš se v proutí
můžeš mate pít
#3
stádo tupých pohledů
rozum zmizel z dohledu
máš omezené zdroje
velké partaje vole
#4, #5
zavři své oči, tak bude to lepší
ruce si do kapes raději dej
ten život, jak vidím, celkem ti svědčí
každej tu dělá, že není zlej
#6
stařičká lež
jest přítelkyně nuzná
dál ve snu lež
kdos' za pravdu ji unal
#7
nahota svědomí jen
projasní tvou tvář
jak dotek ledový
od nejistoty zvlášť
#8
samota hloupých mne hlodá
jak na všech visí ta móda
a já jdu nahý
též sklamala mě věta mnohá
#9
objektivní soudnost
prchá pro nestoudnost
že uťaté hlavy
visí ji u pasu
#10
poslední zbytky přirozena
hnijí v květináči na okně
a upřímnost přirozená
- vždyť to zní tak starobně.