tebe

podívej se co ti vnutil
je to tvuj přítel a ty se podle toho teď rozhoduješ kolem
toho otočnýho bodu se necháváš otáčet už
vidíš ho jen z dálky a nemůžeš na jiný planetě zustat protože tam neni

09. 11. 2012
0
0
361
Volné verše

je skoro podzim

je skoro podzim
vzpomínka na tebe obarvila listí do hněda
je babí léto
dřív už se stmívá a barvy sou brzo šedý

15. 09. 2012
0
0
491
Volné verše

moucha a had

už si ani nepamatuju, ani moje klouby jako hozený kámen, kdy mě lavina vnějšího vlivu vtěsnala mezi svojí hmotu vtíravě se tvářící potřeby nutnosti ročními obdobími napříč trvající nezbytnosti a jen na, do čínského znaku podoby vrůstajícího, jak o dolejšku předpokládáno, vzoru narodivšího se propojením mých černých já
kterých se zbavuju s krystalickým sněhem vně a jen na úctyhodné, samosetvořící, malby všude pode mnou, věčnost obepínající svou jadrnou věčnou nepomíjející neskutečností, na její byzantským mozajkám vlastní mocičasuvzdornosti a na pivním účtu mejch rozpraskanejch rtů by se dalo měřit, délka kterou v tý umělý stráni nánosu pravidel, v poloze trůnícího zapomenutého nebo třeba v tureckym sedu hledám spáru, nebo bych viděl oblak, po rty trvale otevřené v úžasu z velikosti a pohlcováníschopnosti běloskvoucí sněhové peřiny vstřebat a navíc vše zužitkovat ale vyplýtvat k ztvárnění starodávného symbolu poměrů a propojenosti v souvislostech totiž vsáknout temné sračky do výsledné vítězné spirály kaše světla
jako když moucha chcípne na lustru na spirále z gumy sebedarování
tak zhasni. A nebo sviť celou noc a plač, je to úsporný, až to roztaje di domu po silnici já poletim do slunce kde se pak potkáme.

09. 09. 2012
0
3
496
Úvahy

nemijuju tě víc

čekal sem vždycky na ten okamžik
až začnu tiše panikařit
až příde tvůj dotyk
ve mně začne něco vařit

30. 08. 2012
0
1
483
Vázané verše

loučení s andělskými vlasy

pamatuju si co si pila
zdráhala ses
jak si oblečená byla
napila ses

28. 08. 2012
0
0
458
Vázané verše

here she comes

připravovala náboženství vdočasných bytech sneznámou mapou vodovodního potrubí kolem sebe…ve zdech, kterou znaj snad jenom vnervózním zasyčení nasáknuvší špinavou vodu života a temnou cestou do útrob města směřující vajgly ve chvílích zpoceně a vodněkud unikající páře vokamžiku setření potřebnosti hieroglyfů dehtových výparů kzbudování nějakého tajemného dojmu…jako popelářská reflexe čistoty odpadků…v extatickém tanci bezpřítomnostní traverzy podstaty a jejím sebepřekročení vlastních hranic vodpadávání spršky rzu marnosti zasvěcujíc se do mystérií cizích krajů při čekání na muže kterého chtěla a on vymítal ďábla zpravoúhlosti a nepravidelnosti pravidel přátelského setkání pomocí vlastního dechu když se nesmyslností svých pohybů obscénního němého filmu živil
lepší náplň času jí nenapadala
nebo toužila posvětit budoucnost kosmického spojení v níž chtěla rozsemenit peří po kukuřicích a pomočenejch zdech města nebe… vždycky bude splachovat
po skořápkách chodila ve tmě zrcadel ztísněných neřestí

27. 08. 2012
1
1
418
Miniatury prozaické

městem...někudy

zvuk bude padat
a tvojí cestou
nenašel sem
nikdy a nikde

26. 08. 2012
0
0
502
Volné verše

hlava

jako zvon do kterýho mlátí palicí
je prázdná a přecpaná
špinavá a srovnaná
odlétá za tmama

25. 08. 2012
0
0
377
Vázané verše

these days

skrze představy hladin sem se vnořil dolu
a nenašel sem dno
jen hejna představ a
plaval sem s nima

24. 08. 2012
0
0
439
Volné verše

sen

myslel sem že spíš
byl sem ve tvý moci
dal sem ruku výš (z plochýho břicha)
ze sna sem procit

23. 08. 2012
0
0
503
Ostatní nezařaditelné
Nahoru