Písmák Bez viny
Když ráno slunce závěsy rožne,
procitne v cizí posteli.
Na kůži krůpěje co zbyli z vášně,
pár kapek vody se solí.
Stesk
Nastalo ráno, zas další den vzemi kde noc se ze dnem střída.
Však slunce je za obzorem a měsíc jako křída
dál vládne září studenou.
Hladím tvé tělo, líbám tvá ústa, má náruč přesto prázdná je.
Padlý anděl
Když padla poprvé, to zem se nezatřásla,
to ji jen ticho znělo jako odstřel skal.
Ten strašný zvuk co zduše cáry děla,
slyší jen ten co lásku svou vzdal.
Osud
Snad potkat jsem Tě měl až vpříštím životě,
a možná nikdy, nevím sám.
Snad někdo má můj osud vruletě,
hraje sním bez citu, bez zábran.
Září
Láska je písek vskleněné bání jíž dvojče schází.
Která už nejde uchopit dlaní, když dno zahlásí
tady jsem…
Otvor zví vprázdno, další kolo už nový soupeř nastoupí.
Čas
Kolik je dlouho. Rok, nebo dva. Co potom navždy.
Jak velkou váhu má to slovo vyslovené zvášní.