Písmák Sekundant
V oněch dnech, kdy svit byl strohýtenkrát dávno, někdy dřívmnohem dřív než přišel coviddřív než začal padat sníhza úplňku – jeho vlivemzdi myšlenky jurodivévrzající dveřní pantjakýsi hlas říkal „jdi ven. “jen já a můj sekundantMěsíc plul - astroláb snovýbílý koráb, loďka, prámArtemis, co nocí lovíkvetoucí běl živých strančerný kůň v magickém okules byl přístav plný dokůtrosečník pod světlem rampv letokruzích starých pokutjen já a můj sekundantSouřadnice socha zdobípětidveří lesních brankahan, svícen do zásobyposledních pirátů stanpět loučí souhvězdí vránypětistěžník Julianypět uzlů a jeden fantnezvi se, když nejsi zvanýjen já a můj sekundant. Koření a vůně ambryamfory prastarých vínloutna a zpěv dithyrambytucet nymf nevrhá stínvrásky stromů rozvětvenýchpůlnoc lesa, vlčí čenichvázy a v nich amarantchór satyrů bez ozvěnyjen já a můj sekundantRázný tacet ztlumil sboryv korunách utichl šumanděl z fresky od Auroryškrabadlo snů starých pumvraní oko, slepýš v křovístál tam s tváří sněžné sovykol očí čerň kruhů pandžidle a stůl ratanovýjen já a můj sekundantMoh´to být pták, avšak kdo ví. v lesku křišťálových lampv menopauzách mezi slovycítil jsem zášť vlivných vampkolotočář černé vdovytak trochu prazvláštní hobitkrupiér kasina Grandv rodokmenech ustal pohybjen já a můj sekundant„Těm, co znají peklo z Dantaosud pětkrát prominejen.
Sfinga (otázka druhá)
v lymfách všech žil, v míze všech stromů
pulsuje, protéká, cedí
s příznaky nebo bez syptomů
do očí bijící šedi
Bajkalanky
Omul, ó mul na Bajkalusníh a síhů celá hejnaled zasvětí Tě do tajůz hlubin vranka neochvějná
Burunduk u kolčavypěnišník a vůně střemchysarma karmu pozdravíbajkalky a holoměnky
Oko luny jeseteříjas úplňku, tep aortysvou moc tají, v svou moc věřínach rudé rtěnky na mé rty
Mník s mřenkou se kamarádís něrpou též je kamarádostrý šepot zátok hadíchi půvab Něvských maškarád.
Šofar
zněly tóny dávných věků
dušný vokál, hrob a stín
třesk a nátisk kůží měchů
lesních rohů, okarín
Koní pas
Dny se lámou v kolech pásů
rozvířené mízou pletiv
mešní trylky konipasů
pod sítí ran, švů a tětiv
Bretaňská kočka
Bretaňské podnebí je stabilní, tedy i podnebí nad bretaňskými lesy. Majestátní rozlehlost bretaňských lesů uklidňuje mysl. Potvrzují to mnozí, kteří sem přes den zavítali. Nechtějte poznat neuchopitelnou duši bretaňských lesů v noci.
Benson
Možná bylo všechno špatně už od počátku, ale já nic nezpozoroval. Čert ví, v jakých spirálách obíhají myšlenky a do jakých ok se dostanou. Který spouštěč, pulsující v krvi, odstartuje vášeň po náhodách se dvěma definitivními konci: buď a nebo. Co jsem snadno vycítil u ostatních, nebyl jsem schopen odhalit u sebe.
Něva
Jména nitek vlivů tajíjazyk snivě po okrajíchněhou snímá stydké břehytajnosmilné žalozpěvyV stěnách sinů lůno pěnístahy lační v mokrém chvěníspící vězeň z věna slevítajnosnubné žalozpěvySivým studem syčí vírna dně viny siný cílz malých smrtí silné chvilkyv hloubi vášně nyvé štírkyve vývrtce němé děvyrozpustilé žalozpěvySinalý lesk hříšných slinnasycená, bez bublinvlny vrásek nebe zračípod trusem snů křídla ptačíosamělá vědma chtíčejen chtíč a slast, jak děl Nietzscheinkoustem sníh, závětí lednad hrobem stín kamenných větvychladnutý věnec zjevímrtvosmilné žalozpěvy.
Moldavské moldánky
Moldavské moldánky pijí čas
tklivé tak tklivě a jejich ráz
tříbí se sazemi přízně
Prstencem křídlovek stéká řež
Elévové
Pretorián tváře němé
breviář a ukulele
cukrkandl v mořské pěně
trsy trávy tají v těle
Upír z periferie
Vměstě plném lidských tváří
zas jednou dávám průchod snům
ne každý je Kája Mařík
ne každý chce mít publikum
Ostravak Ostravski na gyndě
Tož jednou takhle po opici
když slavili sme slunka zapad
s partyju v Ústí nad Orlicí
napadnul mě spontanni napad