Opilcovo brime

V návalu pofidérně egoistické inteligence napsal jsem pár slov. Bez smyslu, cíle a, nedej bože, nějakého nápadu. Jen jsem je tak zoufale, rádoby bohémským způsobem a pod neexistujícím tlakem samozvané geniality, bezplánovitě skládal do vtipných obrazců, jak říkával náš učitel matematiky v dobách, kdy jsme měli život jetště před sebou.
Grysgot, grysgot, sach ich ojch… Copak mne nikdo neslyšíte.