Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
reka
Jménoreka
SexMuž
Povolání
Městorůzná, dlouho Utrecht, ale už ne
Oblíbení autoři
Vztah k literatuře
Na Písmáku od11.12.2001 18:31:51
Poslední přihlášení21.09.2018 12:30:10
Členství v klubechKlub čítačů povídek, Redakce prózy,
Funkce na Písmákuredaktor prózy
Věk39 jar
Statistika Publikovaných děl: 10
Obdržených tipů: 166
Obdržených výběrů: 7
Napsaných kritik: 1662


Autor zatím nepublikoval žádnou sbírku.

Díla

DatumNázevKategoriePřečtenoTip
12.12.2002BudíkPovídky560321
13.07.2006Talíř u sloupuPovídky711818
13.07.2006SamaPovídky725819
13.04.2007Hry na nerozumění (Z deníku)Povídky510719
19.04.2007Jak jsem zabil praseFejetony526111
18.05.2007Kde život náš je v půli se svou poutíFejetony590816
16.02.2009SuperstarPovídky633018
08.03.2014Třetí pokoj pana ZauermannaPovídky436821
15.05.2014Jiné životy Hynka HarraKnihy, Časopisy186515
29.08.2017Oheň a pádPovídky9208



Názory čtenářů

02.05.2015 13:50:38kniha povídek

ahoj reko, nevím, zda ti chodí ode mě zprávy (někomu nefungují), nebo zda jen nejsem hoden odpovědi, ale je to pro mě důležité

09.03.2014 07:39:32Prosecký

reko, o čem je tvůj román?

07.10.2013 11:10:28Fruhling

Mě kondenzovaná forma nevadí, i když pravda je, že ke svému zděšení pozoruju čím dál tím větší náchylnost k vizuálnímu vnímání světa.

Nikdo ti nebrání to dávat na pokračování nebo postnout jako pdf. asi nebudu jediný, kdo by to četl.

07.10.2013 11:07:29reka
redaktor prózy

jasně, pm, snažim se sledovat, i když poslední hodně dlouhou dobu jsem vůbec nestíhal komentovat, ani hlasovat.

 

Přihodil bych rád, ale mám jen dlouhé texty. Román. A do konce října bych rád dotáhl do konce povídku, ale to bude přes 30000 znaků, tipuju, takže taky hodně dlouhý.

 

Tohle je vůbec můj častý problém s písmákem. Sem sednou básničky, a když povídky, tak miniatury. Já ani jedno neovládám. Povídky mě začínají bavít od deseti stran nahoru, do té doby je to jen rozcvička.

07.10.2013 10:43:53Fruhling

Správná nátura, j áto psaní vždycky zakecám.

 

Nejlepší texty asi vždycky vysublimují v pm, tak když tak tam. 

 

Spíš jestli nechceš něco přihodit.

07.10.2013 10:41:32reka
redaktor prózy

Jo, poslední dobou jo. Když už jsem měl čas, radši jsem psal, než abych o psaní diskutoval. Nějaké dobré věci, které mi unikly?

06.10.2013 12:12:03Fruhling

Tak co, už jenom němý divák?

31.12.2010 13:06:12f_moll
hezký kocouří "Slovo má"... Díky.
22.12.2010 23:21:39reka
redaktor prózy
Dík.
22.12.2010 06:45:09.duke.
dobrej text s tou kočkou!
17.09.2010 16:00:07reka
redaktor prózy
Na zfilmování Never Let Me Go jsem taky zvědavej. Na imdb už jsou první komentáře a hodnocení, a koukám, že v Česku to do kin zatím nejde. Trochu se bojím toho režiséra a scénaristy. Nevím, jestli ten film Ishigura nějak moc vyhajpuje. Remains of the day dostalo několik Oskarů, byl to dost velkej hit a na slávu Ishigura v Čechách to moc efekt nemělo.

"Když jsme byli sirotci" jsi nečetl? Pro mě to bylo druhý nejlepší, hned za Neopouštěj mě. A Remains of the day mi přišlo dobrý, ale ne tak dobrý jako ty ostatní - četl jsem to jako poslední a přišlo mi, že používá dost podobný triky a že mu už trochu vidím do karet.

Trochu píšu, i když míň než dřív, mám poslední dobou na psaní málo času. Dodělávám teď jednu povídku. Snad ji sem dám, i když je na písmák nepříjemně dlouhá.
16.09.2010 17:53:33pole
neopouštěj mě. už je to teda pět let zpátky. ale mám velkou chuť si ho přečíst znovu..

v rámci vejšky jsem četl před rokem remains of the day, ale s ním je legrace v tom, jak nudně se tváří. byl jsem zklamanej, když jsem začal číst neopouštěj mě. přišlo mi to sterilní a anglický. a najednou to naprosto čistě a přesně vykrystalizovalo do pořádnýho psycha.

remains of the day se stavělo podobně, jenže jsem nějak neměl čas a sílu se do toho pouštět, takže jsem si všechno svoje nadšení odbyl na seminářích britský literatury a už nedočet. ale jak bude čas, mám chuť dát se na něj znovu. přečíst si něco čistýho opět, než přijde do kin never let me go.

a píšeš ještě?

a jinak máš asi pravdu, přeloženo dost věcí, ale mohli by ho klidně vyhajpovat víc. podle mě právě by se dal číst dost, jen asi není správně zpropagovanej. nepíše složitě (ale neznamená to, že je pro každýho pochopitelnej). jak přijde film, tak se pověsí na plakátky v metru a roztočí se to, jsem si jistej.
16.09.2010 17:16:05reka
redaktor prózy
Další fanoušek Ishigura? V Cesku jich moc není, přijde mi, sice dost věcí přeložili, ale nemělo to moc ohlas v médiích. Cos od něho čet?
16.09.2010 06:55:42pole
hej!
ishiguro!
a tak!
dobrý!
03.03.2010 11:33:19reka
redaktor prózy
11.12.2009 19:37:53Prosecký
Dizertaci na jaké téma?
11.12.2009 19:06:04reka
redaktor prózy
za chvíli už nic. Dělal jsem tu doktorát, z obecné jazykovědy, ale dizertaci už mám hotovou, v březnu ji obhájim, snad, a konec.
10.12.2009 12:49:11Prosecký
Reko, co je tvou profesí v Holandsku?
03.12.2009 11:07:06reka
redaktor prózy
19.11.2009 19:36:32reka
redaktor prózy
ech, já vždycky blbě zmáčnku aktualizaci.
19.11.2009 19:35:52reka
redaktor prózy
Možná. Ale teď už dál nediskutuju. Jdu domů na večeři. Hezký večer!
19.11.2009 19:35:32Yvaine
Tobě taky:)
19.11.2009 19:31:12reka
redaktor prózy
Možná. Ale teď už dál nediskutuju. Jdu domů na večeři. Hezký večer!
19.11.2009 19:09:31Yvaine
Já myslím, že to odkazuje spíš k ději, kdy on i Sarah těmi sirotky byli; na konci, když Christopher našel aspoň matku, už sirotkem není a ten název jakoby ztrácí platnost, proto to "když", ačkoliv netvrdím, že tohle chabý vysvětlení pokrývá aspoň desetinu možností:))
19.11.2009 19:05:08reka
redaktor prózy
to už jsem zapomněl, že vlastně ho v Šanghaji všichni znali. Další podivnost. Z té diskuze na stránkách, co jsem ti na ně dal odkaz, mě taky zaujala jedna otázka, k čemu referuje to "my" v názvu "Když jsme byli sirotci" - jestli ke Christopherovi a Sarah, anebo je to obecné. Taky je divný, že je tam časový údaj ("když"), jako by někdo mohl chvíli být sirotek a později ne. Vždycky jsem si myslel, že ten název referuje obecně k pocitu vykořenění, čili se týká všech lidí, a možná i proto s tím souvisí, že tam je to "když".

Možná trochu jako blázni vypadáme, ale to je jedno, diskuze pod autorskými stránkami stejně nikdo nečte, ne? Já například je nijak moc nestuduju.
19.11.2009 18:39:19Yvaine
On by takový závěr možná působil i trochu lacině, ačkoliv by to byl pro čtenáře slušný šok. Nicméně ta snovost je tam právě zpracovaná výborně, posedlostí po nalezení rodičů a tím, jak mu všichni ochotně pomáhají, taky jsem si občas nebyla jistá, jestli tomu můžu tak úplně věřit- že by i v Šanghaji všichni znali proslulého detektiva Bankse?

Nevypadáme jako blázni, když tady v jednom kuse vášnivě probíráme Ishigura? :)
19.11.2009 18:34:12reka
redaktor prózy
Jo, to jo, ten hrdina evidentně trpěl obsesí. I když, v některých momentech mi přišlo, že další Evropané s jeho pohledem na věc souhlasí. Ale těžko říct, do jaké míry to byla třeba jen iluze vypravěče. Ishiguro má ještě jeden román, Unconsoled, a tam by se klidně mohlo stát to, že by se ukázalo, že rodiče nikdy nepoznal, postavy v tom románu si různě mění identity a vlastně nikdy není moc jasné, co vypravěč skutečně prožívá. Líbilo se mi, že v Sirotcích tohle zůstalo na hranici, že je to tak docela snové, ale zároveň to není úplně fantasmagorické, že se tam dá aspoň trochu držet reality.
19.11.2009 18:33:15reka
redaktor prózy
Jo, to jo, ten hrdina evidentně trpěl obsesí. I když, v některých momentech mi přišlo, že další Evropané s jeho pohledem na věc souhlasí. Ale těžko říct, do jaké míry to byla třeba jen iluze vypravěče. Ishiguro má ještě jeden román, Unconsoled, a tam by se klidně mohlo stát to, že by se ukázalo, že rodiče nikdy nepoznal, postavy v tom románu si různě mění identity a vlastně nikdy není moc jasné, co vypravěč skutečně prožívá. Líbilo se mi, že v Sirotcích tohle zůstalo na hranici, že je to tak docela snové, ale zároveň to není úplně fantasmagorické, že se tam dá aspoň trochu držet reality.
19.11.2009 18:24:00Yvaine
Já si spíš myslím, že upozaděnost války, to, že to je vlastně jen jakási kulisa, spíš dotváří tu obsesi hlavního hrdiny; děje se něco (cokoliv) tak příšerného a on se soustředí pouze na své rodiče - ten kontrast je výraznější, zřetelnější. Měla jsem z něj občas až nepříjemný pocit, napadaly mě tak surrealistické myšlenky, jako že se nakonec ukáže, že vlastně rodiče nikdy nepoznal něbo něco takového - ale to už by asi nebyl Ishiguro.:)
19.11.2009 18:20:21reka
redaktor prózy
Jo, s tím dominantním kamarádem máš pravdu, to je hodně podobné. Mně ještě fascinovalo, jak Christopher nejen věřil tomu, že jsou rodiče naživu, ale i že bral jako samozřejmost, že každý v Šanghaji mu musí pomoct v hledání. Měl strašně divnou perspektivu: hledání rodičů bylo přednější před válkou. Přemýšlel jsem, jestli to je nějaká narážka Ishigura na evropský přístup ke kolonialismu, kdy evropské velmoci prosazovali svoje zájmy a ignorovali zájmy domácich ekonomik.
19.11.2009 18:18:26Yvaine
jasně - díky za odkaz - určitě se podívám
19.11.2009 18:17:27reka
redaktor prózy
Mimochodem, po dočtení téhle knížky jsem narazil na tuhle čtenářskou skupinu, která měla různé diskuzní dotazy ohledně Sirotků. Jestli umíš anglicky, stránky jsou tady:
http://www.readinggroupguides.com/guides_W/when_we_were_orphans1.asp

Docela mě bavilo zkoušet si odpovědět na ty otázky, co tam kladou, přišlo mi, že jsou zásadní pro porozumění knize, a trochu mi taky vyjasnilo, proč se mi ta kniha tak líbila.
19.11.2009 18:17:04Yvaine
Jednak opravy sebe sama a pak třeba ještě ten archetyp dominantního kamaráda (Akira-Ruth) který se ve vyvrcholení příběhu stává závislým na hlavním hrdinovi...

Mně hlavně přišlo až děsivý, jak moc Christopher věřil tomu, že jsou jeho rodiče naživu a v tom domě, bylo to tak neskutečný, až jsem tušila, že to tak zkrátka nemůže dopadnout - čekala jsem nějaký příšerný drama a konec se pak tak zvláštně rozplynul, nicméně i tak je dost působivý...
19.11.2009 18:13:28reka
redaktor prózy
jo, to s tebou úplně souhlasím, Sirotci a Neoupouštěj mě má dost podobných rysů. Myslím, že některý jsou pro Ishigura typický obecně, jako třeba selhávání paměti, to, že se vypravěč zastavuje a opravuje v tom, jak si věci pamatuje, snaha definovat sebe sama. Skvělá knížka, ne? Jak jsi rozuměla tomu, když hlavní hrdina v Šnaghaji našel svého přítele z dětství? Myslíš, že byl opravdový? V určité části mi přišlo, že se ten příběh skoro překlopil do snu, od té chvíle, kdy se rozhodl, že neodjede ze Šnaghaje pryč a vyběhl do ulic hledat své rodiče. ALe už předtím to bylo takové přízračné. Jestli chceš, ještě zkus Soumrak dne, na mě to působilo trochu míň než Sirotci a Neopouštěj mě, ale i tak je to hodně dobré.
16.11.2009 17:47:58Yvaine
"Sirotci" parádní - díky. Že jsem je četla brzy po Neopouštěj mě, vidím mezi těmito dvěma díly ohromné množství společných rysů, "Ishigurovských" - nezdá se Ti? Možná to je dáno tím, že jsem od něj ještě nic dalšího nečetla, přesto...
16.08.2009 16:44:45Yvaine
Populární? Těžko, vychází mu v Čechách první knížka - to je to Peklo - jinak jich napsal přes padesát.

Peklo samo o sobě šílené je - a to velmi. Je to brutální a krutě upřímné, konec ale v sobě skýtá určitou naději, takže se z toho člověk neprobírá s totální depresí - rozhodně doporučuju!
14.08.2009 16:02:25reka
redaktor prózy
Já jsem ti ještě chtěl odpovědět, jenomže pak jsem se odhlásil, protože jsem musel dělat něco jiného (poněvadž jsem byl v práci a tam mám dělat něco jiného) a pak jsem to odkládal. Na toho Cucuiho jsem se díval, četl jsem asi dvě recenze a vypadá to dost zajímavě, i když na můj vkus by to možná bylo moc šílené. Je teď v Čechách populární? Pravděpodobně jsem od něj i něco kdysi dávno četl, někde jsem našel, že od něj vyšla povídka v Nemesis někdy v 1995, a to jsem si ji tak sem tam kupoval, pamatuju si z toho pár japonských povídek. A mimochodem, Ishiguro není Japonec, ale Brit - ale spousta lidí si tohle plete.
04.08.2009 10:54:07Yvaine
Pevně doufám, že ano. Zrovna se chystám na nákup Pekla od J. Cucuiho - taky Japonec - jsem na to docela zvědavá...
04.08.2009 10:52:19reka
redaktor prózy
hm, tak jsem zmáčkl před chvílí aktualizaci, jestlis dostala dvakrát avízo, promiň... Po prázdninách bych jinak chtěl začít přidávat do blogu zase příspěvky, mrzí mě, že tam mám teď takovou díru, ale vůbec na to nemám čas... tak tam třeba ještě nějaký zajímavý tip najdeš:)
04.08.2009 10:47:20reka
redaktor prózy
to mě hodně těší, že ses dostala k Ishigurovi, a ještě navíc díky mému blogu... skvělá kniha, i když docela depresivní, ne? Mimochodem, odhadla jsi, proč museli malovat a kreslit ještě předtím, než jim to řekla ředitelka internátu? Já jsem až do poslední chvíle doufal, že je to opravdu vstupenka k nějaké výjimečnosti, k tomu, že nebudou muset zemřít. (Vlastně jsem v to doufal pořád i poté, co jim ředitelka řekla, jak je to doopravdy.)

Jestli se ti líbilo "Neopouštěj mě", hodně doporučuju "Když jsme byli sirotci" anebo "Soumrak dne", prostředí je hodně odlišné od "Neopouštěj mě", ale tématy a stylem se sobě podobají.
04.08.2009 10:38:08Yvaine
Ta kniha má tíživou, pochmurnou atmosféru, která mi nedovolila odlepit oči, dokud jsem ji nedočetla. V průběhu čtení jsem to sad ani tak neprožívala, ale když si člověk zpětně všechno uvědomí, dolehne to na něj.

Neodhadla jsem to - ale ani jsem nečekala, že by to byla ta vysněná cesta ke spáse - věděla jsem, že by to zkrátka nebylo možné... Asi nejsem zrovna optimistka:)

A díky za tipy na další díla - chtěla jsem se zrovna ptát, co bys mi ještě doporučil...
04.08.2009 10:33:25reka
redaktor prózy
to mě hodně těší, že ses dostala k Ishigurovi, a ještě navíc díky mému blogu... skvělá kniha, i když docela depresivní, ne? Mimochodem, odhadla jsi, proč museli malovat a kreslit ještě předtím, než jim to řekla ředitelka internátu? Já jsem až do poslední chvíle doufal, že je to opravdu vstupenka k nějaké výjimečnosti, k tomu, že nebudou muset zemřít. (Vlastně jsem v to doufal pořád i poté, co jim ředitelka řekla, jak je to doopravdy.)

Jestli se ti líbilo "Neopouštěj mě", hodně doporučuju "Když jsme byli sirotci" anebo "Soumrak dne", prostředí je hodně odlišné od "Neopouštěj mě", ale tématy a stylem se sobě podobají.
03.08.2009 18:42:03Yvaine
Díky za tip na Ishigura na Tvém blogu, ačkoliv ani nevíš, žes mi ho dal.:) "Neopouštěj mě" je výborná kniha.
16.02.2009 22:12:08ToSZ
Děkuji za kritiku, avšak mám pocit, že pokud jsi nepochopil proč kopali hrob jsi příliš jednoduchý a možná nemáš oprávnění psát kritiku k té povídce...

Jo, je to otravné, ale to je účel, já nechci, aby to bylo pěkné, milé a čtivé...

Erotika?? Ok, ale z druhé strany řada moderní i méně moderní velmi vážené literatury je ještě mnohem erotičtější a taky je nikdo nevykazuje na erotický server... Teď mě napadá třeba Topol, ale našly by se i mnhem známější a slovutnější příklady...

Mrzí mě nepochopení! Odpověď, co se stalo se skrývá zde, prosím, zamysli se, fakt to z toho není patrné?: "Z jeho výrazu šlo vyčíst, že situaci vzniklou sexuchtivostí nositele plešaté hlavy pod hlínou, krásou Karolíny (a to momentálně ani nebyla mokrá, její bradavky nestály a nedržela v ruce lopatu), bojovností Lucie Xenovny se vztyčenými bradavkami, pevností hliníkové lopaty, křikem znásilňované Karolíny, tupou ranou lopaty o plešatou hlavu a důsledky vyplývajícími z těchto důsledků byl krajně, ale opravdu krajně znepokojen."

Přesto děkuji za kritiku, otravnost beru jako pochvalu, já nemám v úmyslu psát něco, co dělá radost a dá se to lehce zkonzumovat...

Jo, ještě vypravěč... Naschvál? Jo, možná máš pravdu, beru...

14.05.2008 12:25:10Ay´Le
ahoj
klidne klikej a poslouchej od toho playlisty jsou:)
a pokud se ti libi tim lip..
08.05.2008 15:43:45jehlas pichlas
Je to vzpomínkové a s památníkem by to mělo taky
dost společného, proto ten začátek. Možná je to
i tím, že jsem se krapet nechal inspirovat Deníkem Briget Jones, dalo by se o tom polemizovat. Je to krapet nostalgické (proto i
ten začátek). Každý máme rádi jiný styl psaní.
Jinej mají muži a jinej ženy. Ne, že bych byl
šovinista to ne, ale po citové stránce jsme
si odlišní.

01.10.2007 22:50:01ROMAN_L
DÍKY ZA NÁVŠTĚVU A ZDRAVÍM Z TOHO NAŠEHO KOCOURKOVSKÉHO ABSURDISTÁNU...
30.03.2007 12:43:38reka
redaktor prózy
nojo, taky syslim, tak trochu, hlavně poslední dobou. nějak mě písmák otrávil, v jedný době se na něj skoro nedalo dostat, a tak jsem si odvykl sem chodit. příde mi, že teď, když už sem du, tak jen podívat se na těch pár jmen, co znám. tak se nezabyjej.
29.03.2007 21:29:35Narvah
jestli syslíš, tak se zabyju
29.03.2007 21:29:17Narvah
hele, a ty nesyslíš? :)
09.09.2005 00:00:00Danka
ahoj,precetla jsem si tvoje povidky a moc se mi libi, napis zase neco;) diplomku uz mas snad hotovou.
10.09.2003 00:00:00Komrc
Díky!!!


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.