7. Opuštěná továrna

A bylo to tady. Krev v žilách se zastavila jako by někdo zmáčkl tlačítko “Stop”.
Tušila jsem, že jednoho dne přijde tento okamžik, ale netušila jsem, že tak brzy. Nechtěla jsem ho zklamat.

07. 09. 2013
0
0
631
Próza na pokračování

"Nejsem sakra princezna."

Usnula jsem zahloubaná v úvahách a otázkách, které vyřeším jen tím , že se zeptám Šamana co se stalo. Sny se točili okolo nevyřešených otázek a strachu z toho co zjistím.
Každý by mi asi řekl, že s Monolitem bych se neměla zaplétat, ale když ti lidi se mi zdáli mnohem normálnější než v Trečevu.
Po ránu jsem pochopila, že jsem sebou musela večer házet.

05. 09. 2013
1
0
445
Próza na pokračování

Hlášení noční hlídky Praha

Příjezd do města Brna ve vagónu s třemi inkvizitory mě moc nepotěšil. Po příchodu na hlídku jsem se totiž chtěla jít registrovat na Denní hlídku, ovšem tam podle informací vybuchla magická bomba a polovina hlídkařů byla ve Freezu (znehybnění na jednu hodinu). Za vše mohl podle informací temný gang (horda upírů), který se chystal zaútočit i na Noční hlídku města Brna. To se nepovedlo díky rychlé reakci lidí z Noční hlídky.

02. 09. 2013
0
0
399
MIMO

Pletichy detektiva Smolíka

"Takže znovu …" přešel detektiv Smolík ze strany na stranu. "Co se událo včera večer. " řekl a zastavil se před tím než šlápnul do velkého kravího lejna. "Chtěl bych to malinko zrekapitulovat …" konečně roztáhnul křidýlka a zamyslel se.

02. 09. 2013
0
0
365
Jen tak pro radost

4. Jsi dítě zóny.

Probudila jsem, byla již temná a hluboká noc, vlhký vzduch dráždil moje plíce a nutil mě ke kašli. Rozkašlala jsem se a cítila jak mokrý kabát, dvakrát těžší než já, jak mě táhne k zemi a nedovoluje mi vstát. Bolest hlavy byla ubíjející. Jako by se mi do hlavy zasekalo tisíce střepů a nechtěli ven.

09. 06. 2013
1
1
486
Próza na pokračování

Když srdce trpí.

Když srdce trpí .
Smích se ti ztratil ze tváře,
jako zlaté oltáře.
Kdysy jsi milovala svět i děti,

09. 06. 2013
0
3
432
Volné verše

1. Můj milý deníčku.

Mé celé jméno zní Anna Erlienko, nepoznali by jste, že je mi teprve 19 let, vypadám totiž na 21. Narodila jsem se ve městě jménem Oděsa. Moje rodina se protloukala životem s minimální mzdou. Otec měl mizernou práci, většinou na stavbě a tam se také stala nehoda.

03. 06. 2013
0
0
484
Próza na pokračování

2. Tady je Trečevo.

Rovně po cestě. Co na tom může být těžkého. Koleje tu po jiných náklaďácích vyjeté jsou a okolo není ani živáčka. Jako by Zóna pro dnešek spala.

03. 06. 2013
0
0
426
Próza na pokračování

3. Nepěkné zjištění.

V noci jsem se převalila z jedné strany na druhou. Proč jsem měla pořád špatný pocit jsem nepochopila do doby než jsem konečně přestala klimbat. Tady přestávala veškerí legrace. Probudit se vedle cizího chlapa, není příjemný začátek dne.

03. 06. 2013
0
0
476
Próza na pokračování
Nahoru