Meziměstí 1 - Thorsen

Nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů. Už ho to nebavilo. Pot se z něj řinul v proudech a vlasy měl slepené. Dělal to pro ni – donutí se ještě chvíli vydržet.

31. 07. 2013
0
1
321
Próza na pokračování

Humus

Bezhvězdné noci
hlubin oceánů
plovoucí vesmírem
prahnouce po ránu

31. 07. 2013
0
0
275
Volné verše
Nahoru