Písmák Úsmev nikam
Vzpomínám úsměvy
na pstech jedné ruky.
sevřené v pěst.
Rudá nostalgie
Chátrá dál pomalumé rozbolalé srdce,plyne dálživot stejnýPlakal jsem, nepláču…Hoří dálmá roztoužená duše,kopu si oprátkuSmál jsem se, dosmál už…Hledám dálsvůj malý krásný-senChtěl jsem, nechci už…Smál jsem se,plakal a chtělRukama od krve teďna osud maluju….
Iluze života
To se tak stává,že se člověk měníPřed očima život plyne…To už tak bývá,že se život změníNež uvidíš, když nevidíš…Zas krajem krástajemná se vůně lineDlouhé jsou,krásné letní večery…To se tak stává,srdce se zlomíŽe nevíš kudy,nevíš jak…To už tak bývá,nebudeš jinýJak dřív zasnenajdeš se…Zas krajem krástáhneš sámVedle tebe,v tobě nikdo….
Nikde nic /ep.1/
Nenuť mě
polykat slzy smíchu,
nenuť mne
polykat krev
Vítr na východě /téma/
Úzká ulice, jemné
černé mrholení
Tak to není-
Vysoké domy, smrt slunce.
Okamžik snu
Zdálo se, chvíli jen
jakoby všechno
zdálo se krásné…
Tiše se usmála,