Kapitola 1

Sousední panství bylo několik let prázdné, aby taky ne, taková barabizna, jen hlupák by něco takového kupoval, dům se rozpadal, pozemky byly chabé a půda neúrodná. Navíc jsem pochyboval o tom, že by se kdokoliv chtěl uvrtat tak daleko od lidí, natož u lesa.
Ne, že by mi to vadilo, liboval jsem si vsamotě, vlastně jsem si na samotu musel zvyknout, jelikož nejsem příliš oblíbený u ostatních občanů zdejšího městečka. Dalo by se říci, že ze mě mají strach, proto jsem si ve svém panství žil poklidně, nikým a ničím nerušen.