Písmák Žádný člověk není jen ostrov
Žádný člověk není jen ostrov
Krátkozraký básník se
zavřenýma očima pozoruje v
dáli zaprodaného spisovatele a
O sobectví
Začnu na konci u těch vchodovejch dveří. Tahle část příběhu se teda ještě nestala. Alespoň teď teda. Za pár dní se třeba už dávno stala, ale co já vim.
První fáze
„Víte, já jsem vždycky pozoroval smrt z dálky. Nikdy jsem neměl mazlíčka, co by umřel, s prarodiči jsem se nikdy nestýkal, oba moji rodiče stále žijí. Pozoruji smrt, jako člověk na vyhlídce pozoruje dění pod sebou. Vnímám, že se něco děje, ale osobně se mě to netýká.
Racčí orchestr
Spadla na zem. Dvacet minut šla po písečné pláži, která jakoby neměla konce. Okolo kroužili rackové, zvedal se večerní vítr a příliv se dostával do konečné fáze. Vokolí pěti kilometrů byla jenom ona a její vrah.