2004 str 25
Oči jsou, když otevřené vidí,
Silnější kdo slyší zimu, než ona sama,
dýchá ten co ví, že nemusí,
druhý, čistého kyslíku se udusí,
2004 str 28
Kurva ten měsíc ale svítí velice.
Bez lampy bylo by ho víc,proč místo
ní není měsíc.
Čumí si z peřiny a kytka není bez
2004 str 34
Na palouku u lesa,
pase se nám komtesa,
uvidí ji jelen dva,
veverka ořech schovává.
2004 str 35
Pěšina na lebce,
dítě pláče v kolébce,
peřina v jeho ústech,
umě zaklíněna.
2004 str 36
pak se položím na postel a začnu žít, jak měl jsem
spát. A tím letí mrak okolo vody, tím sní suchar o másle
a tím má krůpěj sojka na rameni.
2005 str 38
Čas je jenom sponka
ve vlasech věčnosti
měsíčního svitu
na lístku ňadra květu
2005 str 38
Však za okamžik kamzík na horu vyskákal a zahlédl
v dálce svěží červeň slepoty. co už dávno ztratila, co ji
vidí.
2005 str 40
Nechám otevřené okno, ať
vítr světla lamp požehná
víčkům tvým, tak černým,
jak představa jara v
2005 str 43
Kdo kdy viděl jablko tak krásné,
proč dva jadřince, přec jeden musí
být větší, leč nemůže, když souzeno
je hledět, jak se střídají a užírají
2005 str 44
Když slunce svítí, odráží se v
hladině. Stačí dodržet jen
směr a natáhnout ruku,
máte ho v ruce*.
2005 str 44
I v tomhle se mi líbí, když sundává boty a tak ladnou
nožkou šlape po střepech svojí nálady a dává barvu
průzračnosti.
2006 str 46
Světlo lampy chytá
róbu, co halí ňadra
večerního deště.
Strom co lesk, roste v
2006 str 49
Sedím sám se sluncem
a divím se zatmění,
sedím s tím sluncem,
pramení kamenní,
2006 str 49
Víte, že Vaše nosy
za sebou ve spánku
jsou identické.
Jestli ne, pak se
2006 str 57
Přemýšlím podle toho, podle čeho
pavouk přede svou
síť, sem hladový
a vím, jak chutnáš.
2007 str 71
Kolem jsou rybičky,
ve šťávě vlastní,
říká si rozinka,
kojená slastí.
2007 str 78
Hladina šepotu
skýtá utajené možnosti
rozhovor pak pokračuje
za záclonou v okně
2008 str 82-84
Sedím po akci v Oku v Majáku,
asi to mám zas jednou na háku,
čekám tu na Máru,
radši bych na Báru,
2008 str 85
Z tohoto hovoru ( rozhovoru ) vyvozuji věc
jednoduchou, tak zásadní, jako opositum,
že budoucnost není v aluminiu zabalena.
Je to zajisté alternativní řešení
2008 str 85
Koho zasáhl osud,
toho radši nesuď,
buď jak buď,
prosím tě za něj,
2008 str 89
Je dopoledne,
tmavé nebe padá na mokrý chodník,
okno je lehce zamlžené,
chlapec jdouc za tím,
2008 str 89
Každý končí, jako by chtěl začít
a začíná, jak se dá vytušit.
Pulnoční okno
Je otevřené celý den,
až teď příjemně chladí,
sotva si zapálí tenkou cigaretu.
hledící na zář pouličních víl
Introdiction
Gíta perstat .
Otiskovaná mrkla,
zastává ceremonie,
havrana vlčák,
1. vzpomínka
Neustále se mi vrací pohyb její šíje, toho večera do počáteční polohy, aby se mohl opět opakovat ve zvonkohře světel.
sen 1
Procházím se ulicí, či se na ni vyskytuji jak jdu k okénku občerstvení, kde na mě hledí starý pán a povídá, že má velkou knihovnu. Aspoň mám za to, že to říkal, protože mě tam dovedl, mluvil, ale neslyšel jsem ho, jen vím co říkal.
Vzal mě tam a sotva vzal jednu z knih ve vazbě z kůže, rázem z něj byl mládenec či dokonce klouček a ukazoval mi jakési značky v černých kruzích s též barvou v pozadí a ptal se mě, jestli jim rozumím. Pak jsem viděl zelené hady v žlutých květech, byly jimi propleteny.
2002 str 14
Spáči, propásli jste holubice let,
ve vichřici květ,
tráva ji objímá, leží,
nemůže vznést se zpět,
2003 str 14
Ranním jasem voláni,
včerni přilétají,
dvě ruce se tisknou,
vkřídlech šepotu.
2003 str 23
Den skoro vykonal pouť svou,
přikrývka mlh kryje zem.
Vtom obrys postavy,
mezi stromy mihnul se jen krátce.