Písmák Perspektiva
Můj milý,je čas akorát,
ještě si spolu chvíli hrát
Co bude zítra. Teď trnem´.
Zítra už budem pod drnem.
Obraz
OBRAZBůh se nudil. Stvořil tedy malíře,aby mu namaloval svět. Svět,který vznikl pod malířovýma rukama na nekonečném plátně vesmíru,byl pompézní,barevný a snový. Malíř vykreslil obrysy ptáků,hadů a savců,barvami zachytil vůni a pestrost květin,vdechnul perspektivu do veškerého lidského krásna,ženě dal cit imprese,muži sílu kubismu,a pak celý obraz nafixoval životem.
Bez názvu
Když tvé srdce těká v prostorubloudí tmoua oslepené vchází do světlamyslí si že se zamilovalodo oslnivé zářea pak se zhasnea ono zklamáno třese se zimouKdyž tvé srdce pluje ulicemia skrz oči se rozhlíží kolem sebeoči by hltalyale srdce tiše zvracíz nedostatku citu a přebytku chtíčeKdyž tvé srdce naráží do stěn a do všeho co jej obklopuje a nemá kde by se usadiloudělalo si pohodlí a rozvalilo se do bezuzdného milováníKdyž se tvé srdce potácí po obloze a potká poraněný měsícaby si s ním poklábosiloo trápení a bolehlavunakonec se rozhodnepro volný pád kamsia řítí se dolů brzděno vzduchemkterý mu šeptá„Nevzdávej to a nadechni se. “Když ještě před dopadnutím ty ho zachytíšstojíš s ním v náručía přemýšlíšmáš-li ho zahodit hned nebo až později„Co s takovým krámem. “v tu chvíli zbystři a poslouchejza tebou stojím jámé dříve těkající srdceje ted´pevně připoutánok hrudníkuneprotestujespojilo se se mnouabychom mohlispolečně vyslovit větukterou k tobě donese letní vítr„Dej mi své srdce. “
Svítá
Svítá
Probuď se, už svítá,den jak laňka hbitápaprskem nás vítá. Ráno na nás mává,schoulená noc tmavánáhle sbohem dává. Zvukům, vůním vyjdi vstříc,černotě bílou nastav líc,chce se od tebe čím dál víc. Probuď se, už svítá, sklenka nedopitáv bolehlavu jitro zmítá.
Jepice
"Tenhle život,to je štvanice,"
posteskla si vylíhlá jepice.
"Za jeden den se stihnout narodit,
chcípnout,rozmnožit a párkrát marodit.
SMS
Sms
Napíšu ti smspřijď teď v noci,ještě dnesNoc mrazivá,horké tělozaklínadlo pravdu měloHořím,když ti lásku dávámchladnu,když pak sama vstávámŽena je silná bateriea hodně toho sneseTo jen tvůj mobil,co ho nezvedáš, asi brzy vybije se.
Až se to dozvíš
Až se to dozvíš Mírovi
až se to dozvíšvyrveš si vlasyne smutkemale žárlivostí až se to dozvíš pukne ti srdcene lítostí ale zlostíaž se todozvíšumřešne láskouale nenávistí naše láska je válka a tuhle bitvu vyhrálomé vojsko
Šestá hodina
Šestá hodina
hodiny šestou odbíjíjak o život se tu bijekus mládí mého pomíjíkdosi se narodilkdosi zemřelje čas poezie
Jednou
Jednou se třeba ještě sejdem
a zazpíváme spolu svou hrdliččí píseň lásky
kterou tolikrát kolemjdoucí
zaslechli pod našimi okny
How the life can be boring
I come to you and you are snoring
Oh,how the life can be boring
If I had a bit of money
Then my life would be so funny
Vrať se už!
Ticho zlých časů bolí mě v uších mých
původce stesku na mě dnes v noci dých
a z mých rtů se vytrácí růž
já tebe prosím Vrať se mi už.
Vánoční surrealismus
Molitan se sype z nebe
na elektrickém drátu posedává chomáč
slepeného peří
a nekoná žádný pohyb
Cukrová panenka
Prší.
Déšť bubnující do střech domů,
na chodníky a auta vytváří podivnou
monotónní symfonii.
Čokoládový svět
Malí černí mouřeníni
pochodují po kolonádě
pravá, levá, nejsou líní
brouzdají se v čokoládě
Lháři všech zemí, spojte se!
Lháři všech zemí, spojte se.
ať nás naivky vítr po světě roznese
ať sedmimílové boty vezmou vás dál
ať s vlezlou nepravdou prohýříte bál
Hra (The game)
Postavte se na svá místa,
pozor, hrajem,
mysl zatím pořád čistá,
za chvíli projdem rájem.
Falešná hráčka
Jsem falešná hráčka
a návnada na velké ryby
když strhne se o mne rvačka
hned vytratím se bezpochyby
Normální den
Po bouři hněvu
poušti vyprahlého strachu
a bezútišné samoty
přijde
Proklínám
Proklínám tě za slova, prosby, klamy
proklínám tě za lživou ješitnost
přeji si ať už nikdy nejsme sami
proklínám i tvoji budoucnost
Pan Jazz
Jak divoká kočka utržená z řetězu
tak jsem se v noci
zamilovala do Jazzu
stál v dešti sám
Nedonošená láska
Štiplavá bolest svůj kord už tasí
a voda vášně tak náhle praská
z dálky a ze tmy někdo se hlásí
křičí a řve nedonošená láska
Dveře
Život jsou jen naučená gesta
a omrzí jak obnošená vesta
kudy vede asfaltová cesta
a když se večer sešeří
Horečka
Ve městě
plném samoty
a lidí mrtvých
co jen vypadají jako živí
Dotkni se mě
Dotkni se mě
a odkryj mě
přílivovou vlnou
jestli nebojíš se
A scream of Jim Morrison
Strašlivý řev
proniká do mozku
slzy a krev
slyším motýla