Ze střípků noci

Tak jako se střídá den s nocí, láska s nenávistí, mládí se stářím, se má duše začala vytrácet a proměňovat se v něco, co sama nedokážu popsat. Snad jen v prázdnotu.
A tak jsem vzhlédla ke hvězdám, těm mihotajícím se světélkujícím hvězdám jako by to byly majáky mé poslední naděje. Měsíc ke mě vzhlížel a šeptal mi společně s nočním větrem tu smutnou píseň tuláků.